NEKONEČNÝ PŘÍBĚH V BÝCHORECH

Účastníci: Áďa, Ája, Big, Jeník, Karol, Katysh, Kiki, Lucysh, Mates, Maty, Míra, Munzík, Niky, Pajda, Pasťa, Persy, Poky, Rosi, Rudík, Šáry, Sony

Pátek 10.10.2014

Pátek od Jeníka

Sraz byl na nádraží kde jsme nastoupili do vlaku a vyrazili. Ve vlaku nám Soník dal šifru ,kterou jsme museli vyřešit.V Kolíně jsme nasedli do auta, které nás dovezlo k řepařské drážce, která nás odvezla na konečnou stanici . Od tama jsme šli do dětského domova ,kde jsme se ubytovali. V tělocvičně jsme se seznámili s klukami a holkami zahráli pár her například fotbal moc mě to bavilo.

Jeník

Pátek 10.10.2014

Pátek od Pokyho

Naše víkendové dobrodružství začalo jako vždy na nádraží, odkud nás měl vlak odvézt do Kolína. Ve vlaku si Soník pro děti i vedoucí připravil šifry, z čísel 1. šifra byla čísly zašifrovaná morseovka 14 3579 082 7468 /. Ty co tam byli, a znají řešení, to vyřeší, ale vznikne z toho slovo ahoj. 2. šifra, byla založena na binárním součtu, ale k tomu měli děti samozřejmě nápovědu. Dále se touto šifrou nebudu zabývat, protože by to bylo na delší dobu a je to nepodstatné. Když vlak zastavil, uvítal nás v hale Kolínského nádraží Miloš a Pedro, pod jejichž vedením jsme naložili batohy i sebe do připravených aut. Auta vás vysadili u staré Kolínské řepařské drážky. Prohlídli jsme si přilehlé muzeum, jehož exponenty byli z doby, kdy právě ona řepařská drážka fungovala. V muzeu jsem si vyzkoušel indukční zvonek, samozřejmě jsem to měl povolené. Následně jsme nastoupili do venkovního vagónu řepařské drážky, která nás přiblížila k našemu cíli. Ve vagónu jsem hrál na kytaru.

Po nádherné projížďce jsme do Býchor museli dojít, po svých bylo to ale kousek, tak nám to nevadilo. Před domovem dětí, Kde jsme měli bydlet, nás uvítal Dendy a zavedl k autům, abychom si vzali své batohy a šli se ubytovat do školy, která je součástí Býchorského dětského domova. Následovalo slavnostní zahájení této akce. Miloš nám řekl, že on sám vyrůstal v dětském domově. Po jeho monologu nás Dendy seznámil s programem celé akce. Program byl motivován Nekonečným příběhem. Do příběhu nás motivoval jako pes Falco. Po prolezení tunelu po slepu v rámci rozdělení do skupin, se začal hrát fotbal. Následovala večeře. K večeři bylo kuřecí maso se slanější omáčkou kvůli nekvalitnímu víčku solničky, ale i přesto to bylo dobré. Následovala večerní hygiena pár písní na dobrou noc a šlo se spát.

Poky

Sobota 11.10.2014

Sobota od Ádi.

V sobotu ráno jsme měli rozcvičku, na které jsme běhali bosi na mokré trávě. Když jsme se rozcvičili, tak jsme pospíchali na snídani, a když jsme měli plná břicha, šli jsme se postarat o koníky. Také jsme zachraňovali knížky od Knihomorky. J Potom byl oběd a polední klid. Když jsme si odpočnuli, tak jsme šli do tělocvičny rozdávat dárky dětem z domova. Před večeří si kluci zablbli u fotbalu a po véče jsme šli do hajan. J Celý víkend byl super.

Áďa

Sobota 11.10.2014

Sobota od Pokyho

V sobotu jsme se vzbudili kolem osmé a následovala rozcvička. Probíhala tak, že jsme museli proběhnout na boso různými povrchy jako byla tráva umělý povrch co je na hřištích tam jsme si zahráli palmu a posledním terénem byl starý beton. Pak byla snídaně. K ní byl chleba buďto se škvarkovou nebo s myslím vajíčkovou pomazánkou.  Miloš se zeptal dětí, kdo by šel kydat hnůj? Přihlásily se samozřejmě všechny naše děti, ale zapojili se jen tři, ostatní krmili koně cukrem a skákali po balících sena. Po kydání nám ukázali druhou část farmy za domovem, kde měli osla Matěje, 2 kozy, koně, slepice a králíky. Následovala procházka po okolí se třemi zastávkami. Na každé zastávce jsme měli po týmech uhodnout úryvek z vybraných knížek, abychom je zachránili před knihomorkou, která se živí písmenkami. První knížka byla Robinson Crusoe. K této knize jsme měli hru, že jsme v těch týmech sbírat barevné kartičky a měli nás chytat kanibalové. Druhá knížka byla Lovci mamutů od Eduarda Štorcha.  Hra byla překreslování jeskynních maleb. Třetí kniha byla uveřejněná na místním fotbalovém hřišti. Třetí a dopolední poslední kniha byla totiž motivována fotbalem, ale na název si bohužel nevzpomenu, nevadí. Hra byla klasický král střelců, tzn. Kopání penalt. Za každé úspěchy nám Dendy dával písmenka na scrable, k tomu se dostanu později. Na oběd byly špagety s masovou směsí. Po obědě následoval polední klid. Následně si nás Miloš a Lukáš rozdělili do dvou skupin a provedli nás domovem dětí. Krásné místo. Následovala odpolední procházka, pro záchranu dalších knížek první odpolední knížkou byl Sherlock Holmes Pes Baskervilský  na něj byla navázaná hra, kdy jsme se měli v barevných týmech rozdělit do trojic a v nich chodit podél bílých papírových stop a pomocí indicií, které byly na nějakých stopách tipnout osobu, kterou dané indicie popisují, byl to Herculle Poirot.  Další knížka byla kuchařka od Magdalény Dobromili Rettigové bohužel si nepamatuji název, ale hra byla lžícový štafetový běh, ale místo vajíčka či míčku jsme nosili na lžíci mouku. Poslední knížka byl Tankový prapor, a poslední hra byla nálety na město. Hra spočívala v tom že si každý tým vyrobil 30 vlaštovek a musel jich co nejvíc vyslat do kruhu hlídaným 5 strážci. Na večeři byli Dendyho výborné bramboráčky a po ní byl v tělocvičně souboj s knihomorkou. Souboj probíhal tak že na švédské bedně byl nalepený nakreslený herní plánek  scrablu a každý tým měl písmenka, co dostával za uhodnutí knížek a úspěchy ve hrách. Z těch všech si pak každý tým vyskládal 10 na zem a hráli se 3 kola hry scrable. Poté jsme my z duhy AZ rozdali naše dárečky a děti z Býchorského domova si je rozebrali. Big pak nás pak naučil mantru, jakou učil nás na Kališti a každý si zavěsil stužku na strom a přitom vyslovil svoje přání. Moje přání bylo, abychom se s Býchorskými dětmi opět setkali.

Poky

Neděle 12.10.2014

Neděle od Pokyho

Dnes jsem se probudil v 07:38, protože jsem slyšel hlasy ve vedlejší třídě, kde byli děti. Vstal jsem tedy a pomohl některým dětem s balením, už nikdy víc nechci balit Rudíkovu alumatku(taková ta stříbrná tenoučká karimatka). Po zdárném sbalení této karimatky byla snídaně, na kterou byl chleba s domácí marmeládou a k tomu kakao či čaj. Já jsem si s Rosim, Milošem a Lukášem dali kávu. Po dobré snídani šli děti kydat hnůj koním a já jsem se mohl taky zabalit. Jakmile jsem se sbalil, poprosil mě Pasťa, abych zašel ke koním pro Jeníka a Áďu aby si šli dobalit, a zároveň jsem poprosil, Matese jestli by mi nepomohl vrátit stoly do původního stavu v naší provizorní jídelně. Kdo byl zabalen, vyfasoval 3krajíce chleba, 2rohlíky, trojúhelníček veselé krávy (taveného sýra) a kousek červené papriky. Následně takto vybaveni jsme se vydali pod vedením Miloše na nedaleké místo zvané Horka. Šli s námi i děti z Býchor a tam Nám Lukáš řekl zajímavé věci o tomto místě, třeba že toto místo si vybudovali sami, bohužel i to že jim tam dokonce i lidi kradli. Následně byla dobrovolná prohlídka Horky, Pokusím se to místo popsat, jak si to pamatuji. Vstupní brána byla z obou stran ohraničena strážními věžemi, po levé ruce byla ohrada pro koně. Pokračujíce dále po cestě opět po levé ruce nacházíme dřevěný obytný srub, kořenovou čističku odpadních vod. Uprostřed celého komplexu se nacházel učební altánek. Za altánkem se nacházelo prkenné pódium, kde se hrají divadla. Nad altánkem je terč pro lukostřelbu. V zadní části Horky se nachází ohniště, kde jsme si opékali buřty, pod ohništěm byly vedle sebe dva přístřešky, v jednom byla kamen jílová pec a do druhého prý dávají mlýnský kruh, ve kterém si děti z obilí umelou mouku na placky. Úplně v poslední časti tohoto komplexu, jsou záhonky s bylinkami, které si pěstují děti. Málem bych zapomněl, že nad ohništěm měli maringotku. Po prohlídce se začali opékat buřty a já jsem jel do domova pro kytaru, jakmile jsem se vrátil, Miloš se nabídl, že mi opeče buřta. Zahrál jsem tedy pár písniček a následně jsem předal kytaru Soníkovi, který hrál zatím, co jsem jedl. Po obědě jsme se rozloučili s Dendym a Michalem, kteří museli jet dříve. Rosi si s našimi i Býchorskými dětmi zahrál ruskou schovku a nastal čas, abychom se i mi rozloučili a vyrazili zpět k domovu, kde jsme měli nachystané batohy na odchod. Ve škole domova, jsme si vzali batohy a naložili je do aut, které nás i batohy v pátek přivezli a byli nachystané i k odvozu. Všichni kromě mne, Lucysh, Soníka, Pasti a Munzíka nasedli do aut a odjeli do Kolína. My jsme tam čekali, až pro nás dojede jeden z odjetých vozů. Věděli jsme jen, že vlak jede 14:48. Kouknu na hodinky. 14:15 přijíždí auto, my se chystáme, ale ono parkuje a řidič se nás ptá: „Já vás mám někam odvést?“Aha tak to asi ne. 14:25 Lucysh „nezapomněli na nás?“ volám tedy Katysh na t-mobile číslo, jelikož má dvě a přes t-mobile si voláme zdarma. Poprvé to položila, volám znovu a ozve se mi mamka, že si tento mobil nechala doma. Volám tedy Bigovi a najednou přijíždí první auto a zajíždí do garáže, naštěstí za ním jelo další auto, do nějž jsme už nastoupili, při nastupování mi big v telefonu řekl, že budou čekat před halou Kolínského nádraží. Po šťastném shledání jsme si vzali batohy, a vydali se na perón, ze kterého nám jel vlak domů. Než vlak přijel, Rozloučili jsme se s Milošem, díky kterému se nejen uskutečnila tato skvělá akce, ale taky jsme měli zpáteční cestu úplně zdarma i s místenkami.  Vlak přijel a my do něj nastoupili. Na Žďárském Nádraží Big oficiálně ukončil tuto suprovou akci. A my, šli domů plni skvělých zážitků z této víkendové akce.                                                                                                                                                                                                 Poky

Poky

< Zpět do kronik | Galerie Fotek

• Odkazy na webu:
• Jak sbalit batoh
• Stopy
• Kurz jízdní řády
• Kurz mapy

• Odkazy na netu:
• Duhový zpěvník
• Jízdní řády
• Žďár nad Sázavou
• Google