Jednou jsme dostali dopis od Sira Ernalda de Fornelhause, který už 28 let po něčem pátrá, jenomže naneštěstí vážně onemocněl, a tak hledá své pomocníky...jako úkol jsme měli 20.10.2003 donést papírek se svým jménem na parapet naší klubovny. A TÍM TO VŠECHNO ZAČALO...
  Tento úkol splnilo jen nás šest - Anyš, Freiwy, Honzys, Lucyš, Mini a Pitris. Jednou v pátek na schůzce jsme obdrželi papírek se vzkazem, že jsme se měli sejít v 18:00 na mostě u Libušína. Potom tam přišel Sirův sluha, který dal Lucyš křídu, aby napsala na chodník náš tajný předmět, který jsme se museli naučit. Když se přesvědčil, že jsme ti praví, šli jsme za ním nahoru po cestě, na Klafárek. Tam už na nás čekal Sir. Řekl nám vše o sobě a jeho pátrání. Také nám dal takový zvláštní prsten, na kterém bylo napsáno: "Biban El-muluk Al-Qahira Ra". Pak jsme se rozloučili a on nám slíbil, že se s námi opět brzy spojí.
  Potom se delší čas nic nedělo, až jsme jednou kolem Vánoc dostali dopis, ve kterém se psalo, že máme hledat kolem kašny. Stopy nás zavedly někam k jezu, ale tam jsme nic nenašli. Další zprávu jsme dostali asi v půlce ledna 2004. V ní nám Sir psal, že bude tajná schůzka 18.1. v klubovně. Přišel tam Johny (který nám již delší dobu pomáhal) a šli jsme s ním na hrady. Tam nám řekl, že se s ním Sir spojil a řekl mu, po čem pátrá. Byla to Brána času, kterou jsme měli přemístit naše kamarády z Duhy do starověkého Egypta. Také nám řekl, že o nejbližším novu by se na tom samém místě, kde jsme stáli, měla objevit tajná zpráva. A skutečně! Lucyš, která to měla nejblíž, tam večer zašla a objevila nějaký dopis se souřadnicemi, podle kterých jsme měli najít 3 balíčky.
  Všem Archeologům vyšel průsečík souřadnic na Zelenou horu. Tam jsme měli s Johnym v 8:00 sraz. Přímo u kostela jsme nic nenašli, a tak se Johny zmínil, že mu Sir říkal cosi o nějakých sklípcích. Ty byly na cestě pod kopcem, a tak jsme se tam vydali. Ale sklípky tam byly rovnou dva! Proto jsme se rozdělili. Kluci šli do toho vzdálenějšího, zatímco holky prohledávaly ten bližší (a taky ten pravý...:) Tam Anyš našla balíček, který jsme hned otevřeli a zjistili, že tam jsou nějaké sádrové kousky, asi jakési vázy. Spokojeni jsme se domluvili, že půjdeme do klubovny a tam mokré kousky usušíme. Potom si ale Honzys vzpomněl, že v dopise stálo, že mají být balíčky tři!!! Tak jsme se vrátili a doopravdy, našli jsme i zbývající dva balíčky. V klubovně jsme je tedy vysušili a slepili. Dohromady to opravdu byl kousek vázy, na které byly jakési hieroglyfy. Tento vzácný objev si vzal domů Pitris, který řekl, že zkusí rozluštit ty tajemné nápisy.
  Po nějaké době byla akce v Železných Horkách (11.-15.2.), kde Pitris dostal od Sira první předmět - Anch.
  Začátkem března obdržel Pitris dva papírky, které ho odkazovaly k jednomu osamělému stromu uprostřed pole u cyklostezky. Poprvé nic nenašel, ale pak tam šel s Bigem a našli Áčko.
  Další akce byla plánovaná na 9.-12.4. ve Vepřové. Tam nám Johny řekl, že máme v noci na 11. dubna jít na autobusovou zastávku. Tam jsme se setkali se Sirem. Řekl nám, že dnes najdeme další dva předměty a taky řekl: "57.strom, velká pyramida, čtvrtá dolů". Pak nás napadlo, že ta velká pyramida bude asi velký stoh slámy. A tak jsme tam šli - Honzys, Lucyš, Pitris a Johny. Naneštěstí strašně lilo, a tak jsme byli promočení ani ne za 5 minut. K tomuto stohu vedla silnice s alejí. A tak jsme počítali stromy a ono to skutečně vyšlo! 57. strom stál přesně na úrovni stohu! Zašli jsme k němu a dali se do hledání. Čtvrtá dolů - co to asi znamená? Pitris vylezl na stoh a zkoušel různé kombinace 4. dolů. Až úplně nahoře byly ukryty 2 předměty - Pyramida a Nil. Do školy, kde jsme bydleli, jsme se vrátili asi o půl čtvrté ráno a hned si dali sušit oblečení, aby nikdo nepoznal, že jsme byli pryč.
  24.4. jsme se měli opět setkat se Sirem. Sraz byl u telefonní budky kousek od Johnyho paneláku. Na sraz přišli: Lucyš, Honzys, Freiwy, Anyš, Pitris a taky Big. Pak začal zvonit telefon. Freiwy ho zvedl a usyšel: "...kolem zámecké zdi, březová alej, hledejte zelenou žábu..." Tak jsme se vydali k zámku, že zkusíme najít tu alej. Dlouho jsme ji nemohli najít, až nám ji najednou Honzys ukázal. Vydali jsme se po ní, ale nic jsme nenašli. Mysleli jsme totiž, že máme něco hledat. Ale pak Honzys znovu ukázal na pole, že tam je nějaký zelený člověk a mává, abychom za ním šli. Cesta ale byla přes rozbahněné pole, a tak jsme měli asi dvoukilové boty...to nám ale nevadilo, poněvadž pod takovým přístřeškem, kde byl schovaný pluh, na nás čekal Sir. Tam se nás zeptal, jestli přijímáme Biga jako Archeologa. Všichni nadšeně souhlasili. Pak nám Sir řekl, že áčko není kompletní a že dnes k němu najdeme řetěz. Potom nám dal batoh, ve kterém bylo lano, polní lopatka, svíčky a sirky (které nám stejně byly na nic, jelikož zase strašně pršelo) a taky mapu, kterou jsme ale mohli rozdělat až u velkého stromu (asi lípy), který byl po cestě. Tak jsme se rozloučili a vydali se po ní. Potom na nás ze křoví vybafl Johny, že mu prý Sir všechno řekl a už na nás čeká. Společně jsme došli až k lípě, na které prý měl být vzkaz. Tak Pitris obešel lípu a hledal nejlepší cestu na lezení. Jedna taková příhodná byla na opačné straně než byla cesta. Jenže strom byl kluzký, a tak mu musel Johny s Bigem pomoct. Povedlo se! Pitris našel v jedné vykotlanině přivázaný papírek. Tak jsme si ho přečetli a pak rozdělali mapu. Zorientovali jsme se a došli až k takové bažině, kde by to mělo podle mapy být. Byla ale strašná tma, a tak jsme nic nemohli najít. Pak se ale zase osvědčil Honzys, který uviděl jakýsi křížek na druhé straně malého potůčku (bažinatého). K tomuto křížku se vydal jen Big, protože na ostrůvek s křížkem se mohlo jít pouze po spadlém stromě. Z druhé strany jsme ho navigovali až ke křížku, kde Big začal hrabat. Potom se ozval strašný výkřik. Ptali jsme se ho, co se stalo a on nám řekl, že sáhl na nějaké kosti. Ukázal nám je a my zjistili, že to byly obratle a ramenní kost. Jenomže potom Johny spatřil světlo (asi z baterky) a tak řekl Bigovi, ať to všechno rychle vezme a urychleně jsme vypadli. Ještě jsme zastavili na zastávce na bus a něco si přečetli z deníku, který Big našel pod kostmi. Domů jsme se vrátili celí promoklí asi hodinu před půlnocí.
  Deník si vzal domů Pitris, očistil ho a přepsal, protože byl ve velmi špatném stavu. Také v něm našel nějakou mapu, podle níž se asi 27.4. s Freiwym, Minim a Bigem vydali hledat misku. Všechno ukazovalo, že byla schovaná ještě dál, než byl řetěz a deník. Dlouho úporně hledali, a když to už chtěli zabalit, Big rýpl do něčeho tvrdého. Opatrně odhrnul hlínu a uviděl hliněný střep. Hurá!!! Vykopali tedy i všechny zbývající části, které si znovu vzal Pitris domů na odbornou restauraci. Všechny střepy usušil, kartáčkem očistil a slepil. Byla to nádherná Miska, na které bylo nakresleno všech 7 předmětů na Bránu času.
  Na další akci v Jindřichově Hradci (7.-9.5.) jel Johny, Freiwy, Anyš, Pitris a Big. V sobotu objevili vzkazy od Jižního kmene, který také pátrá po Bráně času. Na papírcích bylo napsáno: "V 1:00 v tunelu na sídlišti". A tak se také stalo. Asi v 0:45 se probudili a šli k tomu tunelu. Tam přišel zástupce Jižního kmene a napsal na stěnu tunelu toto: "Výměna na sídlišti" Nic víc, nic míň. Tak se rozhodli, že ho budou sledovat. Jenže se jim několikrát ztratil, a tak tam bloudili asi hodinu a půl. Pak už chtěli jít zpátky, ale šli kolem jednoho pískoviště, a v něm našli Vas.
  Další akce byla Štěnice (22.-23.5.). Tam z Archeologů byl pouze Freiwy a Pitris, ale v neděli přijel i Big. Ve stanu našli dopis od Sira, ve kterém byla taková zvláštní věc. Byla to jakoby fólie proti slunci a u ní bylo napsáno: "Brána času se otevře, bude-li vidět v tomhle papíru". Nikdo z nás nevěděl, o co jde.
  A potom byla akce na Velkém Dářku (12.6.). Všichni, kromě Archeologů (Lucyš, Honzys, Mini, Pitris, Johny, Big), hráli hru, ale my jsme se opět setkali se Sirem. On nám předal poslední předmět - Půdu. My jsme si mysleli, že to bude pluh (podle kresby, která byla na misce).
  Poslední akce před vytouženým táborem byla Expedice po zříceninách (25.-27.6.) Tam byl Pitris, Big, Johny a taky Sája. Johny dal Pitrisovi dopis od Sira, že se mají sejít a vzít s sebou i nějakou mladou dámu. Rozhodli se pro Sáju, protože o nás již něco tušila. Sir jim popřál hodně štěstí při hledání Brány času a předal jim desky, na kterých bylo napsáno: "ARCHEOLOGICKÉ DOKUMENTY".
  A nakonec hledání samotné Brány času. Sešli jsme se 17.7. u nádraží, kde na nás měl čekat muž celý v černém. Opravdu, čekal tam a řekl nám, že přivede Zlesiho, který nás doprovodí do Stříbrných hor, kde již bude čekat. Přišel Zlesi, koupil jízdenku a už jsme jeli. Na peróně ve Stříbrných horách již čekal Sirův sluha. Odvedl nás až k táboru, kde na nás čekal Johny. Předal nám papírek od Sira, kde byla různá čísla. Dovtípili jsme se, že to je azimut a počet kroků. A skutečně! Našli jsme všechny části brány a utábořili jsme se na louce na opačné straně silnice, než je tábor. Tam jsme rozmístili všechny předměty a dopisy, které jsme kdy dostali. Než přijely ostatní děti, připravovali jsme si nějakou řeč, aby se o nás dozvěděly všechno, co jsme za ten celý rok prožili. A že toho nebylo málo...