GOGO:

Noční příroda v okolí Bohdalce aneb stastiplná cesta skoro bez mapy

Jak už asi napsali jiní, měli jsme v pátek v noci takovej menší úkol.. Každý z vedoucích a instruktorů si vybral jednu figurku z člověče nezlob se, což ještě neznačilo žádnou zradu.. Ta přišla až ve chvíli, kdy Johny se zákeřným pohledem oznámil, že každej dostaneme 20 vteřin na to, aby jsme se koukli na mapu, našli kde jsme, našli místo, kam máme dojít a ještě celou trasu promyslet.. A to vše ještě za ohlušujícího a nervy drásajícího počítání dětí .. 1,2,3,...,20! S mým stěstím jsem si vylosoval "význačný strom", který stojí přímo uprostřed lesa. Ale někteří na tom byli asi o dost hůř.. Pro jistotu jsem se na cestu vybavil mobilem a nožem "U.S. Army Knife", který mi ochotně zapůjčil Břéza (díky!) Kdoví, jestli ta ochota nepramenila z douf 'e1ní, že si samým strachem podřežu žíly:) No, a pak jsme vyrazili.. Nejdřív jsem měl společnou cestu se Sovou, ale ten se asi po 200 m odpojil a šel sám neznámo kam (to se mi to rýmuje, hehe:) Celkem bez nehody jsem prošel vesnicí, ale první krize nastala, když jsem se dostal až na okraj a nevěděl jsem, jestli mám jít po silnici vlevo nebo vpravo.. Na mapě totiž jedna z nich nebyla, ale která? Vykročil jsem doleva, ale toto jsem si během několika vteřin rád rozmyslel, neboť nedaleko mě začali zuřivě stěkat psi (mimochodem, toto je věta, která se často používá v diktátech, tak se, děti, poučte, jak se má správně napsat :) Během chvíle jsem se dostal, jak jsem z mapy vyčetl, k drátům vysokého napětí a podle nich jsem měl jít polem. Což nebyla zas až tak legrace.. Za další chvíli jsem! uviděl les, do kterého jsem měl dojít. Což už bylo docela v pohodě. Pak jsem tam měl najít ten Strom (záměrně píšu Strom s velkým S, protože když je to "význačný strom", tak by si mohl zasloužit to velký písmeno na začátku. Ale protože mi tak zatopil, spíš bych mu velký písmeno dal někam doprostřed, třeba takhle: stRom. Což by si ale někteří mohli vyložit jako rasistickou narážku proti Romům starší věkové kategorie, takže přece jenom zůstanu u Stromu..) Kde jsem to skončil? Jo, že jsem ho měl najít. Což už tak v pohodě nebylo. A což se mi taky nepovedlo. CD (který jsme vyfásli hned na začátku) jsem hodil k jednomu celkem vysokýmu smrku a spěchal jsem domů, či lépe řečeno do školy. Ptáte se, jak jsem poznal že to byl smrk, když nebylo vidět ani na čtyři sedminy kroku? Ne? To jsem rád:) Takže vám ani nemusím odpov 'eddat..ok. Po cestě zpátky jsem se schovával před autama, ani nevím proč:) Jen tak mě to napadlo, nebejt jim na očích.. Jo, a ještě jestli jsem měl strach? Ok, přiznám se bez mučení, měl. Ale ne takovej druh strachu, jako zamlada (nojo, už jsem skoro raqáč:) na nočních hrách, spíš strach z toho, že někam spadnu a zlomím si nohu, nebo že mě sejme ňákej crazy-myslivec a taky z úchylů (e-ee..) Tak se mi nesmějte, jo? Byste se taky báli, víte? No, do školy jsem přišel jako první, umyl jsem se, páč jsem byl kapánek zpocenej, najedl a napil.. Ale to vás asi nezajímá, co? Vlastně ten, kdo to dočetl až dokonce, je fakt maník.