Tanzanie-Dodoma-Kilimandžáro
Čtvrtek 8.5.2003
Tentokrát jsme s Cik-cak cestovkou
podnikli cestu do Afriky. Všichni (Černítko, Tomcat, Máza, Horst, Péťa, Lucka,
Honzík, Pitrís, Toman, Emysh, Šárka, Big, Věra M &Věra G(mamka) Franta,
Jana... a já) jsme se sešli 8.5. v 9:30 na nádraží a za chvíli jsme odjeli
vlakem do Bystřice.
Tady jsme vystoupili a prošli jsme
Bystřicí až k takovýmu malýmu parčíku, kde bylo uprostřed jezírko. Dali jsme si
sváču (no jo, rakváči nemůžou bejt chvíli bez jídla :) a Věrka nám vysvětlila
hru, kterou jsme pak hráli až na vrchol Kilimandžára: V Africe žije spousta
hadů a ti se rádi zakusujou do turistů. A tak jsme měli za úkol připnout někomu
nenápadně kolíček na triko, baťoh nebo na kraťasy. Hadi se po cestě trochu
rozmnožili a jestli si to dobře pamatuju, tak byli nakonec tři a nahoru je
donesli myslím Jana, Péťa a Franta (jestli jsem si to vymyslel tak sorry-dejte
mi vědět a já to přepíšu)
Cesta nahoru na Kilimandřáro (Karasín)
byla úmorná, bylo totiž hrozný vedro, což sice bylo na lístečku napsaný, ale
taky Věrka slibovala, že nahoře bude chladno, větrno a srážky. Kéž by!! A tak
jsme si to vynahradili aspoň tím, že jsme vylezli na rozhlednu (měla 30 m a
napočítal jsem 129 schodů-kolik vy?) a kochali jsme se výhledem do okolí. Pak
jsme si v bufíku každej koupili ňákej ten nanuk a někteří vedoucí i půllitr.
Bigpítr si ho ale nedal, prej aby nekazil mládež :) Pak jsme ještě chvíli
obědvali a odpočívali a až byla "velká ručička na osmičce" tak jsme
vyrazili dál, na další hru:safari.
Po lese běhala divoká africká zvěř my
jsme ji měli ulovit. Vyhrál to Horst, pak já :) a nakonec všichni ostatní.
Potom už jsme rychle spěchali do Bystříce na nádraží, aby jsme stihli vlak.
Posledních 100 metrů jsme my poslední museli dobíhat, ale nakonec jsme ho chytli,
páč ještě asi 10 minut čekal na nádraží. Asi tak za půl hodiny jsme přijeli do
Žďáru, rozloučili se a rozešli se domů. Myslím že to byl fajn výlet, na můj
vkus bylo sice trochu vedro (a tak jsem hned po příjezdu makal domů, abych se
dostal 1. do vany a mohl se osvěžit, páč jsem měl na výletě celou rodinu), ale
dalo se to vydržet (to vedro).
Na závěr napíšu ještě pár rad:
·
ČASTO se koukejte na svůj baťoh (Jana si hada
nesla asi půl cesty :)
·
Hrát dračák ve 30-ti stupňovým horku, za
pochodu a v tričku na zádech mokrým od potu ("Slečno, potím se jako
prase, potíte se taky tak?" A.Pličžka) je fakt
vražda(sebe)
·
Neberte si na pití sladkou minerálku (ohřeje
se, vybublá a ... přestane chutnat) - mluvím z vlastní zkušenosti
·
??? (už mě nic nenapadá, tak radši končím)
Mějte se, a určitě jezděte dál s
CikCakem!! Gogo