čtvrtek 22.12.2005 Vánoční duhová oslava


náš stromeček

ach ty Váňo, Ivane!
Ivan a jeho Nástěnka

ÚČAST:
Emyš, Pitris, Móňa, Puma, Břéza, Soník, Hormlová, Leo, Marťa, Dalík, Sádlo, Big, Kuki, Beny, Míra, Tomcat, Mikiska, Váša, Misha, Honzys, Freiwy, Poky, Gogo, Šéfová, Zlesi, Johny, Turry, Beruš, Gába, Anysh, Mini, Evča, Polís, Vency, Katysh, Nikiska, Lucysh, Gufy, Černítko, Rosi, James, Kačka


pohodové obecenstvo

macecha,dědek,Nasťa,Ťapka

loupežníci čekají na Ivánka

chaloupko, otoč se ke mně
nadšené publikum
jak se vedoucí styděli
jedna z pastelkových ozdob

Tradiční nejvánočnější akce tohoto roku připadla na čtvrtek 22.prosince, na den, kdy školákům skončila škola pro rok 2005. Sraz jsme naplánovali na půl čtvrtou s vědomím, že půlhoďka bude sloužit pro poslední generálku divadelních kusů.
Vedoucí, co nenacvičovali divadlo, se sešli ještě o trošku dřív, aby vánočně vyzdobili místnost a nachystali stromeček, ovoce, cukroví, čaj a tak. Zatím nikdo netušil, co se mezitím děje venku. A dělo se! Když jsem šel před školu, abych pozval dětičky do teplíčka, nevěřil jsem vlastním očím! Sněhová bitva přímo přede dveřmi. Nemusím popisovat, jak to přede dveřmi vypadalo... Než jsem stačil něco říct, hned jsem jednu koupil. To tak vidět šéfová! Rozkaz zněl jasně: vedoucí a instíci to dají do bezvadného pořádku! Dali. Naštěstí.
Po odložení promáchaných svršků a někdy i dárků (viď Katyš!), se konečně začalo s generálkou na divadlo. Když bylo vše nacvičeno a připraveno, usalašili jsme se na koberci či na lavičkách a očekávali zahájení. Vlídné hřejivé slovo jsem si dovolil pronést sám, protože jsem cítil potřebu. Něco říct. Následovaly dramaticky zpracované jednotlivé části světoznámé pohádky všech generací, začal Mrazík. První se ukázala Gogova skupina s částí, kdy Marfuška děvenka nemůže dřímat, protože ji nejprve štípou komáři a potom ruší cinkání jehlic její nevlastní sestřičky Nastěnky. Skvělé! Po chvilce jsme se přenesli do hlubokých lesů, kudy si prozpěvujíce nejznámější hit Přednašízanaší bloudí chasník Ivánek, aby ho přepadli a oloupili tamní loupežníci. Tuto pasáž s poněkud prořídlým ansámblem nacvičil Břéza. I poněkud plaší loupežníci nakonec zírali, proč ty jejich klacky nespadnou...Bezva! Ivánek se však vydal ještě dál a hlouběji, aby narazil na ekoaktivistku a ochránkyni kožešinových zvířat Nastěnku, která mu způsobila menší metamorfózu neboli proměnu v medvěda. Aby se jí zbavil (rozuměj: nové podoby, ne Nastěnky), musel jít a konat dobré skutky. Tak konal a pomohl slepé babce donést chrastí a taky pravil, aby mu vlezla na záda! Za to se dočkal vysvobození. Tuto pasáž nacvičila se svojí skupinou Hormlová. Hezký! Ještě ho však čekala další krasavice: baba Jaga, alias děda Zlesi. Poslední skupina předvedla, kterak se Ivánek nenechal upéci a ještě babu Jagu řádně připekl. A jak už to v pohádkách bývá, všechno dobře dopadlo, protože chrabrý ruský mládenec nástěnkář Ivan nakonec našel svoji milovanou nástěnku.
Po obrovském potlesku, zejména pro geniálně obsazenou roli baby Jagy strýčkem Zlesim jsme pojedli, popili a trošku pozpívali. Teda zpíval hlavně Polís s Katyš, protože měli nacvičenou soutěžní píseň ze školy. Bylo to dost dobrý. To ostatní proti nim spíš jen krákorali (možná by se ještě někdo našel, kdo zpíval...).
Čas hrozně rychle ubíhal a na řadě bylo vyhodnocení vánoční soutěže o nejlepší pastelkovou ozdobu. Sice jich moc nebylo, ale jsou moc hezký. Čtyři vítězové (stejně jako čtyři účastníci) dostali odměnu a vysloužili si i poctu další a sice rozdávání nadělených dárků. To zabralo poměrně dost času, protože dárků bylo opravdu hodně. Snad každý byl spokojen, že si na něj jeho kamarádi i kamarádky vzpomněly.
Po rozbalení všech dárečků a pochlubení se všem přítomným, nastalo balení a uklízení. Pár nadšenců se sice ještě pokoušelo o poetický zpěv vánočních koled, ale ten zanikl ve výskotu lechtaných obětí. Nevím, kdo tuto rádoby vtipnou hru začal, ale protože se poměrně rychle ujala, musel jsem ji včas utnout... To už poeticky vánoční fakt nebylo! Každá schůzka dostala nějaký uklízecí úkol, takže byla za chvilku místnůstka jak klícka a nikdo by ani nepoznal, že tady řádilo čtyřicet duháků. Dá se říct, že tahle vánoční oslava dosáhla rekordu v návštěvnosti, protože tolik lidiček se najednou na žádné akci neobjevilo. Takže ŠŤASTNÉ A VESELÉ :-)                                                                                                          -big-

rozbalování dárečků