Jeníkov 24.-26.3.2006
.: Pátek od Pokyho :.V pátek ráno jsme se sešli u autobusového nádraží, kde jsme šli na zastávku č:11. Nastoupili jsme do autobusu, který nás dovezl na rozcestí Chlumětín ,na kterém jsme čekali na 2. autobus ,který nás zavezl do Jeníkova. V Jeníkově jsme našli chaloupku Mařenka, kde bydlela paní Laštovková, která nás dovedla do chaloupky Jeníčka. V konfortní chaloupce jsme se zabydleli, vnitřní krásou pokochali a do půl osmé jsme to tam prozkoumali o půl osmé jsme se sešli v krásné společné místnosti, kde jsme hráli úplně super hry:Abecedu-big předříkával abecedu a my jsme měli najít 3 věci, a soutež generací a pak jsem šel spinkat. Tak dobrou noc Poky .: Pátek od Pitrise :.Hmm...jak to napsal Poky, tak to asi bylo no...:) Nee, tak teda fajn, tak vám napíšu kronču z pátku. Srázek byl vskutku brzy - v 15:45 na nádru. Ale nee u kompjútru jako obvykle, ale před budovou, páč neska přece jedem busem!!! Takže Beruš pohotově vysílá posly na zastávku č. 11, aby už začli stát frontu, abychme si mohli sednout. Konečně přijíždí autobusák se svým autobusem, nastupuje hafec moc lidí a mezi nimi i my a vyrážíme směr Svratka. Bus nejni zas tak moc narvanej, takže fpoho. Vystupujem uprostřed lesů - u rozcestí na Chlumětín. Čekání na další bus si někdo zkracuje zaplňováním svého žaludku, někdo mířenou a časovanou střelbou /skoro/ na projíždějící auta, někdo řečmi o VyVolených 2, Ričím z US5 /znáte ho???/ apod. Konečně doráží vytoužený bus, který patří z 98% nám /1% má řidič a to druhé procento jedna paní, která jela chvíli s námi/. Po celkem zajímavé houpavé cestě dorážíme do Chlumětína, Kameniček a posléze i do Jeníkova! Vystupujeme na zastávce uprostřed města.....mno dobře, vesnice...a vydáváme se hledat paní správcovou. V její rezidenci ji nenacházíme a taxe vydáváme zpátky k zastávce a domlouváme se co dál. Naštěstí duchapřítomná Beruš vytahuje mobil a za chvilinku už pochodujem ku naší nové noclehárně. Po strastiplné cestě plné nástrah konečně přicházíme ke zmíněné “noclehárně“ a nevěříme vlastním očím! Vidíme poměrně novou chatu..co chatu, spíš budovu...ikdyž...výstižnější by bylo slovo palác. To taky nejni ono...TOHLE STAVENÍ SNAD MUSÍ MÍT VLASTNÍ SMĚROVACÍ ČÍSLO!!! Opravdu, věřte nebo nee, takovejhle komfort v historii Duhy nepamatuju. Mno taxme se zabydleli - holčičky v jednom pokoji, vedoucí v druhým, pubošky v třetím a puboši s Pokym ve čtvrtým pokoji. Víte co to je záchod a sprcha na pokoji?:D Po vybalení sme dostali osobní volno na odpočinutí atak a potom sme sešli dolů do společenské místnosti /nádherně vydlážděné/ a zahráli si pár her od Goga a Johnyho. Hráli sme Evoluci, Kočičku a podobné tradiční hry, ale i Závod generací či Hledání tří věcí na stejné písmeno. Asi v deset sme značně unavení šli spinkat. Brou noc:) Pitris Sobota od GogaDo sobotního rána jsme se probudili celkem brzy i přesto, že děti (skupinka juniorů) byli docela potichu a neprobudili nás:) Toto totiž byl poslední den v zimním čase, takže ráno byla už spousta světla. Poklidné ráno trochu narušil nástup na rozcvičku. Zrovna jsem si čistil zuby, když Emysh zavelela: „Za 30 sekund ve společenský místnosti!“ No, co se dalo dělat, šéfová akce se musí poslouchat. Nechal jsem jednu polovinu pusy nevyčištěnou (nechci slyšet žádný připomínky!!) a s tímto zajímavým pocitem v ústech jsem přišel do společenské místnosti. Zarazilo mě, že i když musely zbývat poslední vteřiny do nástupu na rozcvičku, v místnosti bylo jen pár lidí, a ti se většinou váleli nebo hráli ping-pong. Ale jelikož jsem línej a nechtělo se mi vracet se zpátky nahoru, pěkně jsem si počkal na rozcvičku, kterou vedl Johny. Byla suprová - 4 lidi místo rozcvičky pokračovali v ping-pongu a zbytek se protahoval na sedačkách:) Po rozcvičce jsme šli na snídani, kterou sice nevím, kdo připravil, ale byla vynikající. Možná jste zaslechli nějaké zmínky o rohlících namazaných kočkou, rybou nebo psem (jako že tito živočichové byly na rohlících namazaní, ne že je oni mazali). A možná vám to snídani trochu znechutilo, za což se s Mírou, Tomcatem, Pitrisem a Polísem opravdu omlouváme a hrozně nás to mrzí:) To my jen tak žertovali:) Po snídani jsme se připravili na výlet a poté, co jsme Bigem byli rozděleni na 5 skupinek, jsme vyrazili. Jo, abych nezapomněl, venku byla fakt kosa, takže někteří jsme to s tím jarním oblečením trochu podcenili… A taky pršelo, takže někdo to podcenil i s pláštěnkou. I když, brali jste si někdy na zimní akci pláštěnku? Já teda ne! Ale třeba taková Katyš jo, i když ta si ji zase nechala v chatě:) Takže, naše cesta vedla (za vydatného…mrholení) z Jeníkova do Kameniček, kde nám maturanti Johny a Moňa vysvětlili, kdo to byli pánové Slavíček a Rais. Například Antonín Slavíček byl asi takhle vysoký, měl takováhle ramena a proslavil se tím, že nosil tenisky. Jo a taky prý namaloval nějaký obrázky, ale nevím co je na tom pravdy… Pak nám ještě Beruš řekla něco o zdejší škole, ale měla to asi špatně naučený, protože to četla z taháku. Já to viděl! Ale pssst! U školy jsme ještě dostali po skupinkách za úkol vyluštit nějaký hlavolamy z Bigovy chytrý knížečky. Po cestě jsme ještě několikrát luštili hlavolamy, no a nejlíp na tom byla skupinka Moňi, protože Moňa věděla snad všechno! Z Kameniček jsme pokračovali do Vortové. Ale jelikož už se blížilo poledne, tak jsme se zastavili, abysme si udělali oběd. Párečky s chlebem. Johny vyrobil suprovej rošt (gril, nebo jak se tomu říká) - nojo, TZB:) Sice se okolo něj nesmělo moc chodit, aby náhlým závanem větru nespadl, ale jinak byl fajn:) Oheň rozdělali Míra s Pitrísem jako správní machři, takže párky byly opečený skoro hned! A byly výborný, dokonce i s hořčicí! A bylo jich tolik, že jsme je museli do sebe cpát násilím. Kromě Johnyho, kterej si s jídlem nikdy násilí nedělá:) Během jídla se pubošky ztratily v lese, pak se našly, ale asi se jim to nějak zalíbilo, takže se šly ztratit ještě jednou. No a puboši skákali salta, Tomcat to odnesl přeraženýma zádama, ale jinak se nikomu nic nestalo. Po obědě jsme vyrazili dál. Tak trochu jsme po sobě házeli sněhem, občas někdo omylem upadl na zem a omylem na něj spadlo dalších 5 lidí (jak je to možný??) a takovýmhle způsobem jsme došli až skoro do Jeníkova, kde jsme potkali skupinku nějakých skautů. Aby si na nás moc nedovolovali, tak jsme jim vyhlásili sněhovou bitvu. A vyhráli jsme (kontumačně), protože za chvíli přišli jejich vedoucí a skautíci museli jít dál:) No, takže si asi dokážete představit, jak jsme přišli promáchaní. Oblečení jsme naházeli na podlahu - tentokrát na tom nebylo nic špatnýho, protože podlaha byla vyhřívaná. A až do večeře jsme měli volno. K večeři byla čína, musím říct, že byla opravdu vynikající a kuchaři si zaslouží obrovskou pochvalu, protože se jim to opravdu povedlo, hlavně kuchař, který míchal by měl dostat nějakou odměnu, protože to bylo velice náročné. Koho by to zajímalo, tak vařili Yetti a Gogo:) Po večeři jsme si sedli do společenské místnosti a začali luštit hlavolamy. Drátky, sirky, skládačky, hádanky, sudoku, bludiště, 3D obrázky, prostě všechno možný. Bylo to super! U některých hlavolamů (hlavně těch drátkových) se potvrdilo pravidlo „když to nejde silou, půjde to ještě větší silou.“:) Hlavolamy nám vydržely až do 10 hodin a pak jsme už šli spát, utahaní po náročném dni. Dobrou noc. -gogo- Neděle od Vency
Dneska v noci posouvali zimní čas na
letní, nikdo z nás normálních lidí tohle neovlivní…
Váš(e)
|