15.výročí Duhy, 2.-3.6.2007
Účastníci (zájezdu:)):
Beny, Puma, Misha, Nikiska, Smolda, Pasťa, Soník, Poky, Hery, Zouby, Fíla, Pepek, Wajgl, Dalík, Katysh, Vency, Tomcat, Sádlo, Anyš, Pitris, Míra, Lucyš, Sova, Černítko, Big, Gogo, Franta, Šárka, Móňa, Šéfi, Yetti, Beruš, Emysh, Johny, Zlesi, Rosi
Hosté:
Martin Baťa (Bejby), Míra Baťa, Tonda Bubák + Káťa Bubáková (Qík), Honza Čech (Mašinka), Hela Černá, Pavel Černý, Jára Hedvičák (He2), Jirka Horák(Horst), Petra Horáková ml. (Hormlová), Petra Horáková st. (Horstová), Kryštof Horák, Jáchym Horák, Radim Kubík (Zoui), Kuba Mazel (Máza), Markéta Mazlová (Máslo), Věra Mifková, Ivan Mühlfait, Jirka Mühlfait (Muflon), Ondra Němec (Němi), Fíla Ptáček (Pip), Kubýk Ptáček, Honza Růžička (Srna), Pavel Růžička (Raf), Standa Růžička, Jarka Šikulová, Tomáš Turinský (Turry), Zdena Vitásková, Martin Zezula (Bassur), Kristýna Zezulová (Kikina), Barča Zezulová, Katka Houzarová, Míra od prasete, Zdeněk Pokorný (Max), Léňa Pokorná, táta + máma + mini Smoldovi, Roman + Honzík + Víťa Součkovi, Martina od Zlesiho (čumáček)
Kronika od Lucysh
Tak prý mám napsat kroniku. Takže se pěkně usaďte a čtěte, páč je to fakt super…
Současní členové DUHY odcházeli ráno kolem 8 od DELu s Beruš a Hedvou. Co se dělo po cestě, to nevím. Začnu vám popisovat události až od 11 hod. Takže: Když jsem přijela na Babín, už tam byl šrumec. Děcka tam běhaly, vedoucí chystaly oběd a úkoly na odpoledne. Jakmile jsem se všichni najedli, sbalili jsme děcka a šli do lesa hrát Angličany a Skoty, naši oblíbenou hru. Za chvíli byl konec a vyhrálo družstvo, kde byli: wajgl, anyš, katysh, pepek, nikiska, já a další…. Ale 2. družstvu se to nelíbilo a tak jsme si s nimi dali odvetu. Hrálo se jen už 25 min, takže nás porazili. Nakonec to tedy bylo 1:1 a všichni byli spokojení. Potom už jsme šli pomalu ke srubu, kam už se sjížděli bývalí duháci. Až tam byli všichni, rozdělili se do 4 družstev a šli plnit úkoly, které jim nachystal PUEX (stavění věže, žabky do rybníka, uzle, morseovka, oheň, palma)- takový HU. Všichni všechno splnili a ještě před sebou měli 2 úkoly. První byl CHEL a potom dřepy (kdo udělá nejvíc). Nakonec vyhrál Turry ze žlutých a tím taky celé jejich družstvo. Jako odměnu dostali dort od pí. Smolíkové. Prý byl velice dobrý:) No a potom už nastala volná zábava. Někdo seděl u ohně a někdo se šel dívat na video z tábora. Jako první se pouštěla Jižní moc. Tam zavzpomínali ti starší členové. A potom jsem pustili Camp star, kde byl jako hlavní představitel Zlesi. Všichni se chlámali smíchy:) Teda nic proti, zlesi… No a potom jsem s mírou vzali kytary a šli hrát k ohni. Samozřejmě jsem začali Honolulu. A pak už jsme hráli tak různě. Jenže začalo pršet a museli jsme jít dovnitř. Docela škoda… Někteří odjeli domů, ale my jsme vevnitř ještě hráli a zpívali. Písničky Sovy a pak Srny. No a když začal s Kaťušou, tak…. Prostě hukot! Tohle nám vydrželo hodně dlouho, ale kolem 1 šel jako první spát Zooš. Kolem 2 odcházeli domů Fíla se Srnou a my jsme šli spát tak kolem 2:30. Byl to fakt povedený den a povedené výročí. Ráno jsme se probouzeli kolem 8-9. Potom úklid a odjezd domů…
A to je vše přátelé:)
–lucysh–
Kronika od "Čumáčka" Martiny
Tak jak začít…..asi bych se měla představit, i když to jsem udělala už včera, takže snad postačí podpis na konci….
Dostala jsem zvláštní úkol od Zlesiho napsat jednu z kronik 15 výročí. Zvláštní proto, protože Vás osobně znám zatím opravdu jen málo a taky proto, že nemám s čím srovnávat, viděla jsem Vás všechny poprvé (tedy malá oprava Johnyho jsem viděla už několikrát v knihovně a Muflona ve Vaňkovce), takže nevím, jak se Duha za 15 let své existence vyvinula. A proto dál budu pokračovat vyprávění o krásně prožitém dni z pohledu nezávislé osoby.
Nezávislé osoby, která ale nemůže říct, že Vás vůbec nezná. Vlastně Vás všechny znám už přes půl roku, ale bohužel jen z vyprávění a brezolea. Takže včerejšek pro mě byl hodně výjimečný i v tom, že mi ožily postavy, které pro mě byli až do včerejška jako hrdinové z knížky. Tak tímto bych skončila svoji dlouhou předmluvu:)
Snažím se začít nějak popisovat průběh dne, ale opět asi nesplním požadavek nezávislé osoby, protože hned přivítaní asi s 10 vedoucíma, kteří mě oslovovali jako Zlesiho čumáček ve mně vyvolalo rozpaky:)
Tak konečně začnu: nevím přesně kolik bylo hodin, ani jak se první hra jmenovala (asi ten počáteční šok:)), ale Zlesi nás rozdělil do dvou skupinek a náš úkol byl donést dřevo na oheň z lesa. Vyhráli Ti nejlepší a nejrychlejší nosiči. Bohužel jsem asi chyběla u vyhlašování výsledků, protože nevím kdo vyhrál:). Kdybych měla něco napsat z pozice nezávislého hosta k této hře, tak snad jen jediné. Strašně se mi líbilo, že děti spolu spolupracují, velcí pomáhají menším….
Pak byla chvilka klid, došel zbytek bývalých členů.
Po slavnostním zahájení Bigem a Zlesim jsme se rozdělili do družstev, podle barvy mašlí, které jsme dostali při příchodu. Členy jednotlivých družstev vypisovat nebudu, protože bych na někoho zapomněla a určitě minimálně polovině lidí spletla jména (to i víc). Napíšu jen barvy družstev a jejich vedoucí: modří – Moňa, červení – Ema, žlutí – Yetty, zelení – Gogo.
Naše první hra se mi moc líbila. Pravidla nám vysvětlil Tomcat a Zoubi. Jednalo se o vytvoření řetězce z lidských těl….dál tuto hru popisovat nebudu. Ti, co tam byli, jí znají. Ti, co ne, by jí stejně asi z mého popisu nepochopili. My modří jsme skončili druzí. Nevím jestli to bylo taktikou, šikovností, nebo tím, že jsme měli jedny z největších členů:).Byla to prostě sranda:)
Nevím, zda je to důležité, ale napíšu i ohodnocení, které jsme dostávali. Za první místo 4 duháty, za druhé místo 3 duháty……..
Po skončení této hry jsme utíkali (někdo :)) pod vedením Johnyho a jeho bubnování k další hře. U cesty na nás čekal Míra a Beny vysvětlili nám pravidla. Cílem bylo postavit co nejvyšší stavbu s přírodního materialu. Modří skončili opět druzí, porazili nás malý duháčci. Nevím, jak se to mohlo stát, když nás vedl zkušený architekt Břéza:)
Tak a teď doufám, že nepopletu pořadí her. Když tak to prosím někdo poopravte. Další hra spočívala uvázaní 3 uzlů. Hra probíhala pod vedením Lucyš.
O kousek dál na nás čekala Sádlo a zapalovali jsme ohýnky. Cílem bylo přepálit provázek, který byl asi 30 cm nad zemí. Náš tým nějak zaváhal, takže na nás zbylo místo, kde nejvíc foukal vítr, ale vše jsme vyřešili ochrannou proti větru z našich těl. Byli jsme sice poslední, ale chyba byla v sirkách:)
Další hra bylo házení žabek do vody, u které byla Vency. Byla jsem díky Zlesimu zvolena jako jedna ze 2 zástupců, kteří se volili z každého družstva. Výsledek mého snažení nebudu rozmazávat:) Ještě, že Johny umí tak rychle počítat:) A všichni viděli, že pečlivý 3 denní trénink se Zlesim, se opravdu vyplatil:)
Po všech těchto fenomenálních výkonech jsme došli ke Katyš a Anyš a luštili jsme úkol v morseovce. A když jsme všichni tento úkol splnili tak zbývalo jediné: doběhnout zpět ke srubu, jediný háček byl v tom, že dva členové z každého družstva se museli nést a zbytek se držet za ruce. Já a Katka jsme se v našem týmu nesly, takže tento úkol se mi zdál velice povedený:)
Moc se omlouvám, že popis her byl zaměřen hlavně na družstvo modrých, ale mám ještě teď na ruce modrou stužku tak pochopte. Snad další kroniku napíše člen jiného družstva a popíše víc zážitků, které jsem já neviděla.
Po příchodu jsme se krásně najedli dobroučkého pašíka, chviličku si popovídali, aby nám slehlo a zahráli si hru CHEL.
Pak pokladníci ve všech družstvech spočítali kolik mají duhátů a začala poslední hra, které se zúčastnili jen 3 nejodvážnější z každého družstva. A zbytek si na ně vsadil své vyhrané duháty. Vítěz dostal dvojnásobek své vsazené částky. Hra spočívala v udělaní co nejvíce dřepů. Obdivuju všechny co se zúčastnili. A Ti co vydrželi až do konce podle mě podali nadlidský výkon. Vyhrál Turry s 1030 dřepy (doufám,že jsem mu nějaký ten dřep neubrala, ale i kdyby tak to číslo je tak veliké, že…..)
V celé soutěži vyhrálo družstvo žlutých.
Po Bigově proslovu a zhodnocení soutěže si žlutí přebrali ceny a zapálil se krásný a strašně dobrý dort od paní Smoldové.
Po chvilce oddechu a odvedení dětí domů jsme se podívali na videa z táborů a dokonce jedné svatby:). Všichni zavzpomínali, zasmáli se a podívali se jak vyrostli:). Já jsem si nejvíc užila Zlesiho jako filmovou hvězdu, za zhlédnutí tohoto snímku vděčím především Beruš a Yetty, že mi řekly o jeho existenci:):):) Moc děkuju!
Zbytek večera probíhal strašně příjemně zpěvem, seděli jsme u ohně a zpívali. Někdo si prohlížel fotky ve srubu.
Později začalo pršet, tak jsme se i my od ohně přesunuli dovnitř, každý dostal hudební nástroj a mohli jsme pokračovat. Co se týká tohoto večerního hraní a zpívání, tak bych chtěla moc poděkovat Mírovi, jak krásně si semnou zazpíval a že vydržel tak dlouho hrát.
Kolem půl třetí přišel strejda Zlesi:) a zahnal nás spát:)
Doufám, že jsem na nic nezapomněla a jestli jo, tak je to asi dobře, protože je to dlouhý až moc.
Závěrem hodnocení “nezávislé osoby“ jak jsi Zlesi chtěl: Nikdy jsem jako malá (ani velká) nechodila do žádné takovéhle organizace. A myslím, že do včerejška mi to ani nevadilo. Ale dnes už vím o jak moc zábavy jsem přišla a trochu závidím těm malým duháčkům jejich prožité zážitky a i ty co je teprve čekají. A obdivuju vedoucí a malé vedoucí (myslím Instíky a PUEX), kteří umožňuji existenci, tak super party lidí.
Přeji Vám, ať si užíváte každý společně prožitý den a doufám, že mě ještě někdy vezmete sebou.
–Martina–
[gogo 2007]