 |
|
Růžová Růžená, 16.-19.11.2006
Ke stažení: varhany.mp3 Čtvrtek 16.11. Sraz byl na nádraží ve čtvrtek 16.11. v 15:15. Zaplatili jsme a někteří z nás začali plnit lavku mlčení nebo ušlechtilosti. potom jsme se přesunuli na nástupiště. Tady každý dostal kartičku se jménem nějaké rostliny a podle nich jsme se rozdělili do skupin. Každá skupina dostala papír. Na něj jsme během jízdy psali slova, která nás napadla a měla nějakou spojitost s růžovou barvou, nebo začínala na určitou slabiku. ve vlaku se stala ještě taková menší nehoda. Nikiska měla Coca-colu v lahvi s nešroubovací zátkou. Obsah se proštěrchal a natlakoval, a když se Nikiska chtěla napít, láhev vybouchla. Vystoupili jsme v Třešti na nádraží. Tam jsme se potkali s paní ředitelkou školy v Růžené a ta menším dětem odvezla batohy do školy. Navštívili jsme supermarket Albert. Řešili jsme dilema, zda koupit salko, nebo mlíko. Třeba já jsem si koupil oboje. Gogo zůstal venku, hlídal batohy a vypadal jako „bezďák“. Potom jsme odešli po silnici do Růžené. Měli jsme reflexní vesty a blikačky, a tak kolem nás řidiči brzdili v domění, že jsme policajti. Nekonečné blikání červených blikaček už nám lezlo na nervy, když tu se po ostré levotočivé zatáčce objevila vesnice Růžená. Nalezli jsme do školy a Big se rozplýval, jak to tam mají krásně pomalovaný. Odložili jsme si a valili se zabydlet. Pojedli jsme něco k večeři. Mezitím přijely Klára s Bárou. Pak jsme ve skupinách zpracovali a ostatním zahráli pověsti o Roštejně a jedné rodině z Třeště. Zahráli jsme si ještě několik zajímavých her a provedli večerní hygienu. Zalehli jsme. Big nám nakonec přečetl dvě pohádky a usnuli jsme. S pozdravem, Míra Sobota 18.11. Ráno byl budíček už v 7: 30, páč
sme museli stihnout vlak, který nás měl dovézt do Telče. Hned jak jsem se
probudili, udělal nám Míra zviřátkovou rozcvičku / jóga/. Bylo to fakt
super a pěkně sme se protáhli. Paxme šli na snídani. Byla opět růžovoučká-
rohlík a paprikové pomazánkové máslo. Po snídani nás čekali zoubky, pak
sbalit batoh a hurá na výlet. Na vlak sme šli do Hodic a po cestě Míra
rozsekával mačetou jabka:) Nebo sme si je po sobě jen tak házeli… A za
chvilku sme tam byli. Ani nám to takový kus nepřišlo. A jelikož sme eště
měli spoustu času, zahráli sme si na peróně na slepce. Měli tam takový
zarážky, podle kterých slepci zjistí, kde končí nástupiště. Jenže oni mají
hůlku a tak to poznají lehce. My sme měli jen zavázaný oči a šli sme.
Někdo ušel jen pár metrů /ale to byl taky krásný výkon/ a někdo došel až
na konec peronu. A potom už přijel vlak, takže sme do něj nastoupili a
hurá do Telče!! Mezitím, co sme si v Telči prohlíželi náměstí a pozdravili
ťamíky:), Černítko s Bigem šli zajistit oběd. Jen, co sme si ho prohlídli,
šli sme na ten obídek. Sedli sme si ke stolu a čekali, že nám donese
polívku s pečivem. Ale uplynulo plno minut a nikde nic. Tak to šel Big
slečně říct a ona vůbec o ničem nic nevěděla. Tak to objednal eště jednou
a za chvíli byly na stole. Ale pečivo nám nepřišlo vůbec. A taky si u
pitrísova stolu objednali džus a ona jim donesla úplně něco jiného. Fakt
zajímavá slečna:) a pořád se jí klepaly ruce… No nic… Hned po obědě sme
měli domluvenou prohlídku na věži. Takže sme rychle šli, abychom to
stihli. Vyhlídka byla super, ale ty schody na věž byly děsný. A strop tam
měli jak pro skřítky…Jo a viděli sme venkovní stadion a zrovna tam hráli
kluci, zbývalo jim eště 4:39 a bylo to 0:0 /pomohl nám Mírův kamarád-
dalekohled/. A Černítko s Gogem závodili, kdo má rychlejší sliny. Zvítězil
Černítko s časem, myslím 5 vteřin. Hned po věži sme měli rozchod. Většina
šla nakupovat a paxe šlo do cukrárny. Tam sme si nacpali bříška samýma
sladkostmi a někteří si ještě dali pizzu:) Ta byla taky moc, moc dobrá. A
pak už sme šli na nádr. Eště sme chtěli navštívit rozhlednu, která byla na
kopci za nádrem, ale usoudili sme, že dyž je zavřená, tak tam stejně nic
moc neuvidíme. A taxme se pokochali jenom zdálky. Místo rozhledny sme si
zahráli CUKR, KÁVA, LIMONÁDA, ČAJ, RUM, BUM! a pak štafetu a hop skok.
Prostě různý hry. A jeden pán si nás dokonce fotil:)A pak už nám přijel
vlak, taxme do něj nastoupili a jeli do Hodic a pak šli pěcha do Růžené.
Po cestě zpátky Míra pučil Lucysh mačetu a zkoušela rozseknout jabko, ale
řeknu vám, není to nic jednoduchýho… Hned jaxme přisli do Růžené, měli sme
domluvenou prohlídku zdejšího kostelíku. A přišel kostelník, kerej byl
děsně moc hezkej. Mohlo mu být tak kolem 23 nebo nevím, ale fakt super.
Nechal nás zahrát na varhany a paxme se šli podívat nahoru do věže. A pak
už nás zase čekala škola. Gogo s Katysh a Mírou nám šli uvařit Čínu a my
sme zatím hráli hry a Gufa dělala bulvární noviny, fakt super zprávy. Hned
po večeři sme si zahráli Pitrísovy Kimovky- bylo tam něco na postřeh, na
paměť, chuť a sluch a eště možná něco. Po urputném boji to nakonec
zvítězil Míra, pak Lucysh a pak Puma a bramborová Vency. Fakt úspěch:) A
těm prvním třem Pitrís musel chvilku sloužit…Paxme si zahráli Bigovy hry a
už tu byl večer, večerka a museli sme jít spinkat. Tak dobrou nocinku a
hezký sníky:) -lucysh- Neděle 19.11. V neděli jsme se vzbudili o půl osmé s tím, že máme hodně naspěch - museli jsme poklidit, sbalit se a tak, a už o půl desáté měla přijít na kontrolu paní ředitelka. Big je ale děsně šikovnej takže nakonec všechno zorganizoval, práca se nám podařila a dílo bylo dokonáno:) Od školy jsme nakonec vyrazili včas a pod vedením duchem nepřítomné Vency jsme se vydali směr Třešť. Do Třeště jsme dorazili ještě asi tři čtvrtě hodiny před příjezdem vlaku, tak jsme s Bigem a Lucysh zaběhli do Třešťského nonstopu na pár. Šestnáct. Kondenzovaných mlík :) Salko z dovozu, fakt dobrota ;). Na nádraží zkusila Lucysh postavit co nejvyšší věž z plechovek(no nakonec ty plechovky moc omlácený nebyly, ne? :) ), a zahráli jsme si hop-skok o jednu plechovku Salka která přebývala (nějak jsme se přepočítali, bylo nás jen 15 :) ), vyhrál samozřejmě Míra (no kdo jiný, že :) někdy to bylo fakt jak v Metrixu). No, a potom už vláčkem hurá do Kostelce bo kam to bylo a přes Havlíčkův Brod kde nás opustila Venci (vzpomínáme v dobrém :) ) jsme dojeli do Žďáru, šťastně a suše (na rozdíl od předchozích dvou akcí příjemná změna :) ). Tak to je vše, milé děti, dobrou noc a sladké sníky :) Czernitko |
|
|
Tento design berte s
rezervou, nechal jsem se unést růžovostí akce:) Ale zas tak extrémní to
není, ne?
|
