Kuřim,Kuříš,Kuříme 05/04/2007

Čtvrtek

Jako obvykle jsme měli sraz u PC. Odjížděli jsme skoro všichni. Akorát Yetti a Gogo měli přijet později. Ve vlaku nám Johnous rozdal papírky s tipovačkou. Bylo tam třeba: kolik vážíme všichni na akci, kolik měříme, kolik sníme na snídani rohlíků, kolik km ujdeme…Škoda, že tam nedal, kolik prdů za akci udělámeJ No to je jedno…Pak jsme přestupovali, jeli dalším vlakem a už jsme byli v Kuřimi. A teď babo raď. Museli jsme najít klubovnu, kde jsme měli bát ubytovaní. Ale bylo to jednoduché, páč před nádrem byla mapa Kuřimi a taky máme Míru, ne?? Jakmile jsme vyšli, hned za rohem jsme se zase zastavovali, páč tam hezky svítilo sluníčko a každý měl vyfotit svůj stín. Ale ne jen tak jednoduše. Samozřejmě ňáký pózy. Někomu se to moooc povedlo a mohli jsme jít dál. Kolem silnice, baráků, do kopce a už jsme byli u klubovny. Jenže klučík, co nás naváděl, nás navedl trošku špatným směrem a místo, abychom prošli lehce bránou, tak jsme museli přelézt plot. Ale všem se to povedloJ Jakmile jsme došli do klubovny, odložili jsme si batohy a vyndali si jídlo a šli ven. Jako poslední šla Emysh a ze zvyku zavřela dveře. Jenže pak si Johny chtěl jít pro něco do klubovny a zjistil, že se tam nemá jak dostat, páč klíče zůstali z druhé strany dveří. To byl teda pěkný průser, páč všude na oknech byly mříže. Samozřejmě, že by se dali odstranit, jenže to bychom to skautíkům zničili. A to jsme nechtěli. A tak přišla na řadu Klárka. jelikož je malinká, tak se skrze mříže dostala velice snadno. Sice se jí nechtělo/no, povězte komu by se chtělo/, ale zvládla to a běžela nám otevřít dveře. za odměnu dostala bonbónkyJ Tak, a už jsme se mohli najíst. Ale před tím jsme si ještě zahráli hru: dvojice a každý z té dvojice si vylosuje lístek, na kterých jsou třeba LOKET, KOLENO a za ty 2 části těla se pak musí spojit. Některé pózy vypadaly velice dobře… A potom už jsme se mohli najíst. po obídku jsme se vydali na malinký výlet. Nejdříve jsme šli na vysílač hned za klubovnou. Po cestě jsme narazili na tabuli, kde byl popsán tep. Takže jsme běželi do kopce a potom jsme si změřili tep. Docela zajímavé výsledky… A potom už jsme došli na vysílač. Byl tam krásný výhled, ale taky pěkné vedro! Zahráli jsme si Kimovku a mohli jsme jít dál. Vedl Míra a tak jsme se vydali Mírovou super zkratkou. Ze začátku to vypadalo celkem dobře, jenže potom začala být cesta docela zarostlá. Ale ještě pořád to šlo. A potom začala být džungle. No nekecám, vážně. Míra šel první a dělal cestu. Neměl mačetu, ale i tak se mu to povedlo. Šikulka!! A už jsme konečně byli na cestě. Sice celí poškrábaní, ověšení větvičkami, atd… Ale aspoň jsme se nenudili! Potom jsme se vydali po cestě. Zahráli jsme si zase hru a šli dál. Došli jsme k pomníku, kde jsme hráli stínovou honičku. prostě normální baba, akorát nechytáš človíčka, ale dupneš na jeho stín. Bylo to supr. No a pak už byl čas se vrátit zpátky do klubovny. Někteří jsme šli tam, ale Big, Léňa a Emysh se odpojili a šli Yetti naproti k vlaku, která měla dneska večer přijet, aby trefila do klubovny. No jo, jenže to neměla jednoduché. Z nádraží měla šipky a zprávy, ale ty prý nenašla. A tak ji navigovali SMSkama. Nakonec to dobře dopadlo a došla do hospody, kde už čekali. Muselo to vypadat zajímavě, když si chtějí 3 mlčící objednat pivkoJ No a pak Yetti zavázali oči a šli do klubovny. Po delší době tam došli a všichni jsme je přivítali. K večeři už jsme chystali párky. Udělali jsme oheň a čekali, že si je teda opečeme. Ale oni to nebyly buřty, byly to párky ve vodě. I talíře, kečup a hořčici jsme k tomu měli. Taková pohostinnost. Ale bylo to výborné. No a pak jsme si zahráli fotbal, vybišku a byl čas si jít nachystat pelíšky a na kutě. Ale nejdřív jsme museli zatopit, páč tam byla děsná kosa. Ale vše se zdařilo, všichni jsme si zalezli do spacáků, poslouchali Yetti pohádku na dobrou noc a usínali, usínali a spinkali……..

-lucysh-

Pátek

Po budíčku,který byl v:8:00 hod, nás Ema vypískala ze spacáků na rozcvičku-hrůza!!!.

Po skončení rozcvičky jsme se šli nasnídat ,a po nasnídání přišla na řadu ranní hygiena až skončila ranní hygiena tak Ema vyhlásila lavky: lavka pohybu její trvání je 10hod.tu jsem mel já a lavka velkého mlčení- trvá 24 hod.- měla ju Emysh,Léňa,...

Potom nám Johny řekl,že si máme sbalit a že se de na výlet. Já a Honzys jsme měli bágl spolu. Johny uviděl ochod a řekl nám,že si můžeme něco koupit, tak jsme toho všichni využili a koupili si co chtěli. Já a Honzys jsme si třeba koupili dva litříky limči.A potom jsem furt chodil. Šli jsme ke kostelu a čekali na pana faráře. Mezitím než přišel pověřila Ema Nikisku naším mluvčím, když přišel, šli jsme do vnitř a tam to bylo fakt super!!! Zatímco pan farář povídal o Kristovi, já chodil po katedře. A hle, Ema ho přemluvila, aby nás pustil do věže. Vylezli jsme ven a šli za farářem, který nás zavedl ke dveřím věže a řekl,že můžeme jít na věž a abychom si dali pozor na schody, protože jsou moc příkré. Přesto jsme šli. Já jsem došel až do kopule, jenže tam nebylo moc místa na chození, šel jsem chodit zase dolů na zem. Pan farář se mě ptal jaký to tam bylo a proč musím pořád chodit. Řekl jsem mu,že je to úkol a že to tam bylo super. Mezitím přišli ostatní. Rozloučili jsme se a šli dál. Ušli jsme dlouhý kus cesty, když Lucysh zjistila,že jdeme opačným směrem. Johny jí opravil a šlo se dál. Po ujití kusu cesty se ostatní zastavili a já chodil pořád dál. Johny vyhlásil hru. Byli kartičky. Ty jsme si dali na oblečení na záda. Na kartičkách byla naše jména. Každý se musel najít a když se našel,chodil za tím člověkem. Někdy se nám povedlo udělat jedno kolečko a někdy dvě. Další dvě hry:Na Opici (té jsem se nezúčastnil) Následovala honička. Dvojice se drželi za ruku. jeden honil a jeden utíkal. Bylo to jako Myš a kočka,ale ne v kroužku. Po konci hry jsme si vzali baťohy a vyrazili směr náš cíl:Rozhledně. Cesta byla pořád do kopce, ale ten výhled stál za to!!! Kopec ne a ne končit, když tu jsme spatřili schody a kousek od nich rozhlednu! Uff byla to fuška. Jeden pán nám tam ukazoval jak děla obrovský bubliny a dal nám i recept toho svého tajemství. Vylezli jsme nahoru, abychom se pokochali krásou okolí a Brna. Byl čas na oběd. Všichni si posedali a já měl zase smůlu. Léńa mi namazala chleba se sádlem.Ne Sádlo nejelo!Se sádlem jako se sádlem ne se Sádlem jako se Sádlem, chápete ne?!? Sbalili jsme chleba a sádlo a vyrazili tentokrát směr Kuřim. Lucysh šla první a šla děsně pomalu,takže jsem kolikrát musel chodit ze strany na stranu, abych se nezastavil. Došli jsme až k rozcestníku a čekali na Biga a Emu. Big byl slepej a musel nás poznat i přes menší změny v oblečení.Dalo mu to dost zabrat. Mě poznal hned, protože jsem chodil. Nakonec uhodl všechny.

*Bonus: Při chůzi jsme si zpívali tyto písničky od Soníka :

Obluda

Máme doma obludu,já vím my víme.Přijela k nám k obědu, já vím my víme,měla hubu od medu, já vím my víme.Přijela na mopedu, stalo se to ve středu.Heej.

Pes

Pes jitrničku sežral docela maličkou, viděl ho při tom kuchař, praštil ho paličkou, plakali všichni psové, vykopali mu hrob na desce mramorové byl nápis těchto slov:Pes jitrničku...... /pozn.:To se pořád opakovalo/

Číňánek

Byl jeden číňánek,měl malej copánek, nastoupil na tramvaj a volal bye bye bye.Chytil ho policajt, chytil ho za vlasy. Ty kluku copatej, ty patříš do basy. Basa se zbořila, číňánka zabila, číňanka plakala a na zeď napsala: Byl jeden... /pozn.:To se pořád opakovalo/

Mravenci

Máme doma mravence raz,dva, tři. Ty nám lezou z kredence raz, dva, tři. A tak končí první sloka a začíná druhá sloka raz, dva, tři. Máme doma mravence.....*

Šli jsme dolů, kde potkáme Goga. Oznámil jsem mu,že chodím.A on, že jsem dobrej. Po chvilce byla večeře, a proto mě Ema pustila do klubovny v botech. Byly brambory s česnekem a mlíkem. Po večeří jsem obcházel chatu.Přidali se ke mě Čeli a Honzys. Nakonec tam se mnou obcházela jenom Ema. I s ní jsme zamířili k ohništi a chodili kolem něj. Cop to slyším??? Budík, který mi oznámil,že mi končí lavka. Ostatní mi tleskali a pochválili mě. Zastříkal jsem si stříkačkou na svíčku. Ema mi nachystala horkou vody a umyl jsem si nožky. Dal jsem si nohy na truhlu a četl si Boříkovi lapálie. Když jsem viděl,že se plní lavka hmatu. Taky to jdu vyzkoušet. První pokus nevyšel. Nevzdal jsem to a zkoušel dál. Druhý taky nevyšel, šel jsem si lehnout, ale Sony mě přemluvil k dalšímu pokusu. Napotřetí to vyšlo. Lavka splněna. Doskákal jsem na karimatku a počkal na ostatní až se uvelebí ve spacáku a zhasne se. Yetti nám přečetla před spaním jednu kapitolu z Boříkovi lapálie. Po přečtení jsme šli všichni spát.Dobrou noc!

Poky

Sobota

Snídaně : rohlíky, marmeláda(jahod., merun.), máslo, čaj
Svačina : mandarinka
Oběd : chleb, pomazánkové máslo, šťáva, čaj
Svačina : dellisa
Večeře : špagety, šťáva

Průběh dne : Docela obyčejné ráno doprovázené slunečními paprsky bylo výborným startem do nového dne. Neminula nás ani rozcvička vedena Emysh. Po důkladném protažení našeho těla na nás u ohniště čekala výtečná snídaně. Až naše bříška byla dostatečně nasycena čekalo nás balení a odchod na výlet.. Naším prvním cílem byla skalka Pecka, na které jsme se najedli a zahráli hru = Big byl průvodce a pod jeho dohledem jsme navštěvovali různé pokoje. Hra se hrála po dvojicích. Poté jsme se vydali na tuším Zlobice, kde probíhalo společné foto. A jdeme dál. Stojíme. Před námi silnice , auta , policajti , za námi cedule a kopec. Zbývá pouhý 1km na rozhlednu jménem Čebínka aaaaaaaaa už jsme tam ! A takový mladý pán tam sedí a hledí , čeká … Big kupuje lístky a jde se nahoru. Když dojdou schody jsme nahoře. Výhled je úžasný a ten vííítr !! Dokochali jsme se a šli…víte kam ? No jasně přece do bazéénu!! Mezitím , co většina byla v bazénu(a že to tam stálo za to) , já , Pitris, Lucysh, Big a Yetti jsme chystali večeři a připravovali něco na něco.. po návratu následovala výtečná večeře …Ti co drželi lavku hladu se pořádně nadlábli .. pak nějaký hry .. a jde se spát !!! Dobrou noc J

Vencík

Neděle

Takže nejprve začnu tím, že se všem omluvím za zpoždění kroniky. Vím že mě to neomluví ale zapomněl jsem na to! Takže PARDÓN všem !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Bylo ráno raníčko a všichni jsme museli vstávat. Mě osobně a ještě pár lidem se moc nechtělo! Až jsme nakonec vstali všichni tak jsme si dali dobrou, a vydatnou snídani! Každej dostal do dvojice jednu misku s mlékem a lupínky a abychom měli čím papat tak ještě dvě lžíce. Po snídani jsme si šli zahrát na hřiště u školy pod klubovnou. Hráli jsme si asi tak hoďku každej co chtěl. Někdo hrál basketbal, někdo zase prolízal prolízačkama! Prostě tu hodinu měl každej volnej výběr her. Potom jsme si zahráli Soníkovu hru. Hrála se tak, že si každej musel najít dvojici asi nejlíp by bylo aby to byl kluk a holka říkal Soník. Potom jsme si museli rozmyslet co se nám na našem druhém kamarádovi nelíbí. Až si všichni něco vymysleli tak nám potom Soník řekl, že na tu část kterou jsme si vymysleli musíme dát tomu kamarádovi pusu. Všichni by asi Soníka vraždili, protože si každej vymyslel výmečnou část např. obličej, bota, zadek, apod. Až jsme tuto hru dohráli tak jsme si zahráli Pakobal. Pravidla hry byly takové:

Každý se musel po kopnutí do míče chodit nabít ke své bráně
Brankář se mohl dotýkat míče kolikrát chtěl
Jinak se to hrálo skoro úplně stejně jako normální fotbal¨
Jaké družstvo prohraje tak to bude muset vyběhnout 20 krát rampy které tam byli
20 krát to muselo vyběhnout dohromady 1 družstvo

Góly ale pořád nepadali tak se řeklo že se bude nakonec hrát normální fotbal. A to jste měli vidět to byl jeden gól za druhým. To byla rychlost skoro jak krokouš!

Až jsme tuto hru dohráli tak jsme si šli dát obídek. K obídku byl dobrej gulášek. Po obědě jsme se museli všichni zbalit a jít na vlak. Před vlakovým nádražím si kluci vzali mašle a měli je dát nějaký holce za něco co se jim líbilo nebo co udělali dobře na akci. Holky si zase vzali každá proutek a šli ho dát nějakýmu klukovi ale nemuseli říkat důvod. Potom přijel vlak a my jsme nastoupili a jeli zpátky domů do Žďáru nad Sázavou. Dojeli jsme a všichni jsme šli do svých příbytků. TOŤ VŠE!!!!!!!!!!

Honzýsek

[Katysh 2007]