Žlutí Vency, Sádlo, Poky, Klára, Bára, Terka, Rosi, Puma, Onza, Lucysh, Pasťa, Czernítko, Sony, Emysh

Zelení Honzys, Gogo, Hary, Mini, Míra, Bajča, James, Katysh, Zlesi, Beruš, Yetti, Beny, James

Pátek

„Jsem v autobuse sejmul ňákou babku a ta málem spadla, “ řval na mě James při výstupu z autobusu a nehorázně se tomu Jamesovsky tlemil, šak víte, jak se chechtá. Spicha máme až v 9:42 a nikdo tam skorec ještě není, jen my - lenoši autobusácký. Postupně se však začalo nádraží nezadržitelně plnit. Ano mělo nás jet 30. Žádnej JOKE, ale REALITKA. Přesto byl konečný počet krapítek pozměněn na 24. A ploš? Pro slepičí kvoč, taky protoč a ještě proto, že byli šicí buď nemocní ( viz Bigoušek,…) nebo si zlámaly pahýlek ( viz Nina) a třetí možnost – přijeli později (viz Luc+Cze) Přivítala nás Beruška a vrazila nám do ruky kartičku s mladším človíčkem, kerýho budeme hlídat. Měla jsem Klárku- SUPR. Konečně se o mě někdo pořádně postaral :). Šupity dupity na nástupiště. Zlesi vymyslel žůžo taktiku, jak nastoupit do vagónu, ta však ztroskotala, řekla bych, už dřív než přijel vlak. První přestup byl v Havl. Brodě a jelikož měl ten náš louda zpoždění, vlak do Jihlavy už nás netrpělivě vyčkával na posledním nástupišti. Cestou jsme vymýšleli origoš přání pro Zlesíka, páč náš RÁĎA měl svátek (pátek bláznů svátek :) ) V Jihlavě jsme si našli bezva flek na ty naše blbiny, Zlesi přečetl přáníčka a losovali se týmy- na zelený a žlutý. Ti se po té utkali v několika soutěžích ( puzzle,přísloví) 3. a poslední vláček nás měl odvést na místo – Luka nad Jihlavou, kde Beruš všechny seznámila „3“ (já vám řeknu 3 věty o tomto místě, 1,2,3….100 :) ) větičkami seznámila s historií. Domeček nebylo těžké najít, ale to jsme ještě nečekali, co nás čeká. Ani to, že Yetti řekla: „ Je to tam hezký dětska, tam se vám bude líbit!“ mě nijak nerozházelo. To může říct dyc. Jenže mě to málem položilo, dyž jsem viděla ten luxůsek. Náheeeerná koupelna, úžasná kuchyň, boží postele – prostě lepší než doma (to už je co říct, že? Páč doma, je doma…) Jelikož jsem měla hlad, první co bylo je, že jsem si vzala oběd a šla ho do sebe ládovat. Míra zaperlil MEGA bagetou a Beny slaďoučkými palačinkami. Všem se určo mocko zbíhali sliňáky. Asi po hodince cpaní a hraní seznamovacích her se vydáváme na menší průzkum okolí pod vedením Míry. Byl to výlet podél Jihlavy (jako řeky) s krátkou přednáškou našeho Zlesíka. Bohužel si pamatuju akorát to, že to byla malá vodní elektrárna a že ukazoval dva různý tlaky na Benyho hrudi – úchylák. Po cestě jsme taky potkali mlýn. Si tam prostě jen tak stál. Ani nic neřekl. Ale já jsem ho nějakým žvatláním nechtěla zatěžovat. Tak ať si jen tak mele pro sebe. A zahráli si hru na ovečky a vlky. Pomalu jsme se vraceli „domů“! Já mám zasejk hlad!!! K véči nás čekají nudle s mákem a mlíčko. Připravovali je šikulové Gogo s Mírou (nebo Míra s Gogem) Nádlábli jsme si pupky. Ale nechali si tam místečko na ZELENOU hostinu. Když říkám zelenou, tak myslím zelenou. Zelený bonbonky, tyčinky, pití, buchty, lízátka, … Když jsme spráskali, co se dalo, přišla Sájulky hra. Jako ne, že by měla nožky a docupitala se, ale prostě přišla přišla, chápem? To jsem ráda, že si rozumíme - Malování na záda. Rukou samozřejmě. To byste nevěřili, co z toho může vyjít za pitominky. Byla to moc hezká hra – kujujeme Sádlíkovi a de se do hajan. Nesměla však chybět pověst a pohádka na dobrou noc o Sedmi kůzlátkách- úplně jinak. Takže dobrou nocku a žůžovoučký sníky. Papáško Katarinka :)

Katysh

Sobota

Budíček: 07:30 – dalo by se i víc :)

Snídaně: 08:00 – Zelená vajíčková pomazánka,abychom byli zdraví po celý rok, čajík

Výlet: 08:45 – 18:00:00

Sobotní celodenní výlet měli na starost h0nza a eMa. Hned ráno jsme si před cestou na rozehřání zahráli na zvířátka (například h0nzík coby probouzející se lachtan byl bezpochyby zcela věrohodný ;)) a eMa vyhlásila na nádraží první hru - dostat se jako skupinka bez mapy na určené místo do půl jedenácté, cestou si připevnit na sebe velikonoční vajíčka (nafouknuté balonky), dávat na ně pozor a snažit se druhé skupině co nejvíc vajíček prasknout... Odměnou nám budou velikonoční beránci do našeho stáda. Ale to bych předbíhal :)

Cestou vlakem do Přímělkova žádná ostuda nebyla, a dokonce hned po vystoupení z vlaku se Zlesi projevil jako pravý gentleman. Dobrovolně nesl jedné moc hodné místní paní její tašku do kopce,a prý už má domluvené i spaní, co jsem tak slyšel ;)

Když už jsme se vyštrachali do toho ošklivého kopce v Přímělkově, otevřel se nám nádherný výhled na zříceninu hradu Rokštejn. Oproti mému očekávání to nebyla obvyklá hromada kamení zapomenutá uprostřed lesa, ale zbytky ohromného hradu který ve své době musel být opravdu nádherný. Zřícenina prochází různými úpravami a opravami, a opravdu je na co se dívat. Na místo dorazili v pořádku a včas všichni, a po prohlídce již byli žlutí o dva balonky chudší.. Inu což, stává se :)

Naše kroky vedly dál po lesích a lukách v okolí říčky Brtnice, hnány eMou a jejím hladovým žaludkem... Cestou jsme šli kolem starého mlýna, kde eMa s h0nzou vyhodnotili snahy o rozbíjení velikonočních vajíček (nafukovacích balonků), a naznali, že všichni byli stejně dobří - žlutí i zelení ty druhé pěkně vypráskali... Mimochodem, dokonce jsme potkali - světe div se - skřítka! Opravdu! Nebo možná skřeta,jak se to vezme :) Zlesi v tom měl od ranního vyprávění takovou praxi, že mu nedělalo problém předvést skřítka vylízajícího ze skrýše skřítků (no fakt tam byl kámen a na něm "Zde jsou skrýše skřítků!" ;) ). Když už nám chybělo asi 0,5 km do Brtnice, chybělo rozdat již jen pár posledních beránků - h0nza se tedy vydal napřed a cestou skrýval všude možně hlavičky, nožičky a tělíčka beránků... (ne,nebojte, nebyli živí..). Žlutí a zelení udělali dlouhého hada, a vyrazivše chvíli po h0nzovi, předháněli se v jejich sbírání...

Takto vesele, za svítícího sluníčka, jsme dorazili do restaurace v Brtnici, kde jsme měli zamluvené stoly na obídek. Cestou tam jsme potkali takového pána, který za dobré slovo obdaroval h0nzu a Honzu (Pokyho) velikonoční pomlázkou. Aspoň už mají klid:)

K obědu nám donesli celkem dobrou zelenninovou polévku s masem a nudlemi. Když si největší hladovci třikrát přidali, začali nosit smažený sýr + hranolky + zeleninovou oblohu. Všichni si hezky pošmákli a Mírou jsme byli rozděleni na ty více a méně unavené cestou.. S tím, že ti více unavení pojedou autobusem, a ti méně unavení dojdou pěšky asi 12km do Luk... Mno, autobus nejel, tak jsme se nakonec krásně prošli všichni... :) A ještě že tak, Míra vybral úplně úžasnou trasu po lesích a lukách, kam se určitě jenom tak nepodíváme. Sluníčko svítilo, a bylo nám fajn. Přeci nebudeme sedět doma zalezlí jako krtci :)

Zatímco eMa s h0nzou chystali v lese další hru o beránky, zahráli jsme si se Zlesim na kočku a myš. Potom začal bláznivý závod se spoustou křičení, pobíhání po lese a hledáním lístečků s čísly... O fous, ale vyhráli zelení. Cesta domů ubíhala za příjemného povídání, nácviku pochodových manévrů a v 18:00 jsme byli se zapadajícím sluníčkem za námi opět v Lukách nad Jihlavou.

Večeře: 19:00 - rohlík nebo chleba s paštikou, okurkou a cibulí

Večerní program: 20:00 - 22:00

Na starost ho měla Katysh a tak jsme si mohli zkusit ztvárnit různé pohádkové postavy. Do skupinky nám totiž zadala určitý počet pohádkových postaviček a naším úkolem bylo vymyslet pohádku. Takže jsme v jedné pohádce měli Spidermana, Sněhurku, mluvící vrbu, koblížka, skřivánka, Snapea, babičku a dědečka... Takže žlutí zahráli pohádku o koblížkovi, jak utekl babičce a dědečkovi a cestou potkal třeba Sněhurku (viď, Rosi?:)). Druzí vymysleli pohádku Miss Universe 2008, která začínala posezením notorického pijáka v hospodě a pokračovala představením jednotlivých Miss s kriminální zápletkou. Představily se nám Popelka, KarcOOlka, Sněhurka s mírami 90 - 128 - 90 a další. Vše nakonec dobře dopadlo a ukradená korunka se našla.

Na závěr večera jsme si sedli dokola kolem stolu a od souseda obkreslovali to, co jsme viděli že kreslí - podle pohybů jeho ruky. Asi aby nám ve škole šlo opisování snadněji :) Před spaním jsme si ještě zahráli elektriku, aby jsme byli do nového dne pěkně nabití energií, a hurá umýt, vyčistit zuby a spát :)

A to je vše přátelé, tádydádydádydááá

Cze+Luc

Neděle

V neděli jsme vstávali až kolem půl deváté, snídaně byla v devět. Po mazanci s máslem a čajíku jsme si šli ven hrát. Gogo měl pro žluťáky a zeleňáky připravený Qíz o Lukách nad Jihlavou s otázkami jako: napiš jméno starosty, v jaké ulici je místní základní škola nebo co je nahoře na znaku nad vchodem do louckého zámku. Po qízu jsme si zahráli Rosiho hru na motivy škatulí, co se hýbají.

Potom byl obídek (zeleninová polífčička a chleba), balení bagáže a úklid penziónu. Děti se Zlesim šly k řece na vrbové pruty na pletení velikonoční pomlázky neboli šlahačky, mrskačky, šmerkosty, mrzkouzy, dynovačky nebo dingusy. Po douklizení si vedoucí při čekání na děti zahráli hádání názvů filmů a seriálů pomocí pantomimy. Po návratu dětí jsme vyrazili k louckému nádraží, kde si žlutí proti zeleným ve zbytku času zahráli Rosiho bojovku. Když bylo dobojováno, přijel vlak, kterým jsme odjeli do Jihlavy, kde jsme si při hodinovém čekání zahráli (tentokrát všichni) pantomimu podle Yettiných kartiček s příslovími a taky se všichni občerstvili a najedli (zbytky zásob a někdo třeba i bagetu z nádražní trafiky). Po hodince jsme naskákali do vlaku do Havlíčkova Brodu a odtud rychlíkem do Žďáru. Byla to krásná velikonoční zelená akcička

.

hOnza