ŠTĚNICE: 14-15/06/2008

Účastníci:
Beky, Baryš, Karel, Karol, Nikolka, Kubula, Fíla, Stráša, Evča, Gufa, Terka, Kačka, Honzys, Poky, James, Váša, Vency, Dáša s Katkou, Yetti, Big, Gogo, Pitris, Freiwy, Míra, Rosi, Móňa, Lucyš, Sája, Katyš, Beruš, hOnza, eMyš

Kronika

Jako každý rok, tak i letos jsme tradičně před prázdninama vyrazili na Štěnici opéct si originálního buřtíka a vyzkoušet své zálesácké dovednosti. Přesto, že je to již tradiční akce, tak letos bylo spousta věcí netradičních, pokud chcete vědět které, tak čtěte dál.

Již ve středu, kdy bylo přihlašování na akci, jsem zjistila, že letos to fakt bude zajímavý, protože se přihlásilo neuvěřitelných 32 lidí! To je skoro jak na tábor! Paráda! Nezalekla jsem se a s hOnzou a s ostatníma vedoucíma jsme se pustili do velkých příprav! Vyrábění diplomů, kartiček, příprava jednotlivých stanovišť na závod, nákup potravin, balení stanů a dalších věcí v klubovně - tak tyhle všechny věci a ještě nějaké další jsme stihli do soboty, kdy v 9:30 se před klubovnu nahrnulo spousta nadšených dětí. Mezi nima i spouta takových, pro které letošní Štěnice byla ta první!

Asi proto nastal menší problém a nikdo nevěděl, co to vlastně ta Štěnice je a už vůbec ne kde se nachází! Proto jsme pod Bigovým vedením navštívili 3. základní školu a vylezli na její střechu! Zde se nám vyskytl výhled na naše město a určitě i na Štěnici! Gogo nám tady vysvětlil, jak se pracuje s mapou a naučil nás světové strany. A protože jsme byli ve škole, tak jsme museli psát písemku! Ale samozřejmě to nebyla ledajaká písemka! Pod vedením vedoucích jsme pomocí kompasu a krásného výhledu určovali, kde co leží (no teda spíš stojí). Když jsme se dostatečně pokochali, tak jsme slezli dolů a mohli jsme vyrazit na Štěnici. Ale aby to nebylo tak jednoduchý, tak jsem udělala dvě skupinky. V každé skupince dostali děti kartičku s nějakým zvířátkem a vedoucí měli za úkol do té doby než se přijde na Štěnici zjistit, kdo je jaké zvíře. Ale určitě to pro ně nebylo jednoduché, protože děti o sobě nemusely mluvit pravdu, ale správné odpovědi říkaly pouze tehdy, pokud se vedoucí ptal na někoho jiného. No přesto, že to bylo dosti komplikované, tak to všichni pochopili. První skupinka, která za sebou zanechávala šipky a úkoly vyrazila směr Štěnice a v zápětí ji pronásledovala další. Od této chvíle nevím co se dělo, jelikož jsem odvážela věci na Štěnici autem. Ale vím, že se všichni sešli na hřišti v Najdeku a zde si hráli hru s lítajícím talířem. Asi kolem třetí hodiny všichni společně dorazili na Štěnici, kde už jsme na ně s Móňou čekali my a postavené stany. Po svačince a odpočinku jsme se ubytovali nebo spíše vybrali si stan, ve kterém budem spát. Pak jsme si vysvětlili co je to tradiční štěnický závod a jak letos bude probíhat! Netradičně! V noci! Takže zbytek odpoledne jsme trénovali na závod. Procházeli jsme si jednotlivý stanoviště a nacvičovali. Při této činnosti nám hodně vytrávilo a tak byl ten pravý čas na opíkání našich nádherných buřtíků nebo špízů! Byly skvělý jak na oko, tak na zub:) Vzácná porota z Ameriky nám je ohodnotila a pak jsme všichni dostali pochvalu, protože každej byl originální! Už se začalo pomalu stmívat a tak se vedoucí rozmístili na jednotlivý stanoviště. Dětem jsem vysvětlila jak to tedy všechno proběhne, rozdala kontrolní kartičky a vše začalo! První stanoviště byla Yetti s uzly. Dále pak Rosi, u kterého jsme museli rozdělat oheň a přepálit provázek. Pak jsme utíkali za Gogem, který nás potrápil s azimutem a mapou. Od něho se běželo před velký lom za Beruš s Móňou, kde jsme museli zodpovědět na otázky ohledně první pomoci. A pak hned v lomu čekal Big s Pitrísem a tam se střílelo na osvětlené špalíky ze vzduchovky. Po střelbě nás čekal Dáša s lanovou lávkou. Pak už jen předposlední stanoviště, kde byl hOnza s Mírou a tam jsme řezali pilou. Pak už jsme jen u Lucyš poslepu poznávali přírodniny a běželi do cíle! Bylo to určitě náročné běhat v noci v temném lese, ale všichni to krásně zvládli a za odměnu dostali svítící diplomy. V tuhle dobu už byli všichni pořádně unavení a tak jsme jen zalehli a spali!

V neděli nás hned po probuzení čekala rozcvička od Rosiho, která byla spojená s ranní hygienou u nedaleké studánky. Po rozcvičce jsme se pořádně nasnídali a jelikož nás dneska čekal opravdu speciální obídek, museli jsme všichni přiložit ruku k dílu, aby se to vyvedlo. Takže někdo šel ke studánce opláchnout kuřata a zeleninu, další skupinka připravovala ohniště a ostatní vyráběli klacky na napíchnutí kuřat a také dokonalý gril! Jen co to bylo všechno hotové, kuřátka se začali opékat a všichni ostatní šli chytat lišku do lesa! Byla to velmi náročná, ale skvělá hra! Po této hře jsme si sbalili batohy a stany a také se nám všem už sbíhaly sliny na voňavoučký a křupavoučký kuřátka! A opravdu kuřata byli vynikající! Jakmile nebyly slyšet žádné hlasy, jen velké mlaskání, tak to jsme se právě všichni cpali tou dobrotou! Zachvíli zbyly jen kostičky. Teď už nás bohužel čekal odchod domů, sbalili jsme poslední věci a vyrazili k domovu. Ještě jsme se stavili občerstvit se v Hamrech u Činčerů a pak už zpátky do Žďáru! pápá

Emysh

Postřehy od (skoro) všech

GUFI: Mně se nejvíce líbil noční závod, ve které jsme si prověřily svoje dovednosti!Prostě hustý!

KAROL: Líbila se mi noční bojovka a zapalování ohně,ale celá akce byla super!

JAMES: Nejvíc se mi líbila hra.V noci bilo to fakt super.

ZLESI: I když jsem na Štenici byl jen opravdu krátce, i tak se mi líbila stejná výška dětí, „tepelná ochrana“ kuřat, důmyslná stavba grilovacího zařízení a akční zapojení dětí do pohodového programu vedoucích.
A to je moje troška do mlýna...

FREIWY: Na celý akci nebylo nejlepšího nic, protože všechno bylo super. A nejvíc Ema a Onzík .. a taky trochu grilovaný kuřátka

SÁDLO: Na akci Štěnice se mi nejvíce líbila velká učast a také baječný noční závod.

GOGO: Na akci se mi líbilo: na střeše, skoro nezlobivý děti, oběd, frisbee na hřišti, že i malí uměli s buzolou, večeře, snídaně, kuřata, pražská hra s trojúhelníky, zmrzka u činčerů...:)

BERUŠ: Ještě teď cítím klouby ramenní od točenice, ale skvělý! Skvěle vše promyšlené a navazující. Super všechny diplůmky. Nadšení malých duháčků. Věta bratrance/ Fíla/ ke své malé sestřenici: „ Můžu si vzít buchtu, drahá?“
Úžasné, jak děti nezaskočila zmije. Ema jako klíště a jako předříkavač, super zvládnuté role. Přístup všech ke svým stanovištím-připravenost, předávání znalostí dětem a přístup k dětem. Pohled ze střechy a zaujaté dvojičky nad azimuty.

BIG: Na štenici se mi nejvíce líbily tři věci: azimuty na střeše, noční střílení a grilování kuřat.....není co dodat, ještě teď se mi sbíhají sliny..

BEKY: ahoj od BEKY: bylo tam fajn stanování a bezva porota u špízování! (Moňa "koukačka", Beruš "pisatelka", Freiwík "ochutnávač) Emisch! bylo to moc hezký celý ..... ďďď od Beky

hOnza: Na štěnici se mi nejvíce líbilo počasí, protože vyšlo.

KUBULA: "Na Štěnici" se mi nejvíce líbil noční závod, protože to bylo dobrodrůžo"

PITRIS: Na Štenici se mi nejvíc líbilo, jak jsme stopovali, jak byly postavené stany, jak jsme stříleli, jak jsme opět stříleli, jak jsme se naprali špízů, jak jsme stříleli potmě, jak jsem se krásně vyspinkal (díky jamesi a poky:) ), jak jsme se proběhli s kartáčkem ke studánce, jak jsme se napapali, jak jsme se proběhli s lišákem, jak jsme se nažrali kuřátek a jak jsme zastavili u činčeráků...

ROSI: Akce byla pochopitelně parádní - příroda je příroda - co se mi zvlášť líbilo byla trocha klusu před snídaní i po ní, a protože "Žijeme, abychom jedli", tak kuřátka tomu daly korunu :)

KATYŠ: Na štěnici se mi nejvíc líbila opečená kuřátka.

eMyš: Na akci se mi nejvíc líbila velká účast malých dětí a dobrá spolupráce s vedoucími a instíky!