Hic Sunt Leones,
alias
zde
jsou Lvi!!!
Sešli jsme se ve 4 hodiny před branou do zámku, u sochy lva. Sešli jsme se v
hojném počtu kolem 20-30 kusů ;).
Když už jsme se pozdravili, tak se Beruška ujala slova. Přivítala nás vysvětlila
nám, co se bude dít. Tak první pokyn byl, dát si s někým kámen nůžky papír teď a
podle toho se rozdělit do skupinek. Rozdělili jsme se na "Růžové" a "Nerůžové".
Poté jsme měli následovat Pitríse a Katysh, kteří nám házeli po cestě lístečky
na zem. A z těch lístečku (na kterých byli písmenka) složit co nejvíc slov. A
tak jsme vyšli a sbírali a sbírali, trhali jak lvi aby jsme toho získali co
nejvíc. Došli jsme až na rozcestí za Hospůdkou na Stezce a tam jsme měli začít
skládat slova. Měli jsme na to 5 minut, a Vyhráli Růžoví. Poté jsme šli dál
směrem k Piláku tam k tomu kameněnému kopečku. Tam jsme měli vybrat 4 zástupce
ze skupinky a hráli se Gladiatori. Vyhráli opět Růžoví. Nakonec jsme měli vybrat
nejsilnějšího ze skupinky a dojít na louku za tím kameněným kopečkem. Ten
nejsilnější měl unést co nejvíce lidí na sobě, Vyhráli jsme my (Nerůžoví). a
Potom byl veliký závod, potřebovali jsme k tomu zdatnost, vytrvalost, sílu,
odvahu, zkrátka......umět běhat!!! Počítal se poslední ze skupinky kdo doběhl k
veřejným záchodům u Piláku. Vyhrali jsme myslím my. Poté jsme použili své tajné
zbraně (Plastové kelímky). Měli jsme hrát hru, drsnou hru jménem "Jogurtoball".
Rozehráli jsme se na louce u veřejných záchodku, řekli jsme si, že když budeme
tolik usilovně trénovat, tak jim ani nedáme šanci vyhrát, proto jsme se tedy
odebrali dále po hrázi po stezce směrem k polničce. A co nevidíme"Tam je takový
krásný velký bílý betonový.....Lev". Později přichází na řadu očekávané společné
foto na Lvovi, pod Lvem, vedle lva, u lva. Vyfotili jsme se, Vyndali kelímky, a
šli hrát na pískoviště. Hra byla zajímavá, ale došlo k mnoha a mnoha zranění,
například zlomení stěny kelímku, nebo protrhnutí kelímku, nebo deformace
kelímku, prostě ani nemluvě. Dohráli jsme a šli to vydejchat po stezce směrem
domů do našich chýší. Došli jsme zpátky až k lvíčkovi, kde to všechno začalo.
Toť vše milý a zlatí.
Honzys