OSTROV POHODY

20.12.2009

Je neděle odpoledne a já s žaludkem plným vynikajicího oběda letím do divadla. Přibíhám těžce oddechuje pár sekund před jednou a oběd cítím až v krku... naštěstí je vše připraveno tip ťop, od schodů na mě zírá Bigův luxusní plakát a všichni jsou vyfešákovaní - prostě jedna báseň. Letím se taky trochu "zduchovatět".
Pár prostěradel, taťkovo žluté triko naruby a má univerzální paruka, abych zapadl do kolektivu - žádný div, že jsme teď všichni čestováni tituly lesních víl, princezen apod. Ále co, sranda musí být, ne? Pozice zaujata právě včas - přibíhají první nadšené děti. Následující fráze pak bylo několik hodin slyšet každou chvíli:
Lucysh + Honzys: "Ták - my jsme dobří duhoví duchové. Musíš nasbírat všechna naše jména a z jejich prvních písmen pak poskládat heslo. Když se ti to povede, sladká odměna v ředitelně tě nemine. U nás musíš namotat provázek ke kamínku rychleji než můj spoluduch."
Nikis + Pitrís: "Šikula, koukám, že jsi zmákl první stanoviště. Tak nám hezky najdi kartičku tý barvy, co máš na lístečku. No nekoukej na mě, holčičko, ale po zemi tady v divadle. Tak s chutí do toho, půl je hotovo!"
Poky + Rosi: "Mno... my ti naše jméno tak snadno neprozradíme. Zmákneš dojít na konec chodby, udělat dřep a dojít zpět? Jednoduchý, ne? A co když do ruky dostaneš ještě tuhle lžičku a na ní pingpongáč? Hmmm? No spadnout nesmí a tu ruku z něj taky pryč!"
Yetti + Ema: "Ahoj, no neboj se, pojď za náma, my jsme hodní duši, duchové... no, to je jedno. Tady máme takový puclíky. Jenže v sobě nedrží, ale vy jste šikovní, ne? Tak ať už je obrázek vcelku."
Gog + Sádlo: "My bydlíme v jeskyni. A je tady taková tma, že si nevidíme na špičku nosu. Ale naučili jsme se poznávat poslepu tvary. A co ty, zkusíš to taky? Čtverečky zvlášť, kolečka zvlášť..."
Míra + Katysh: "Takže už ti chybí jen naše jméno? A co štěstěna, ta je s tebou? Naházáš na kostkách víc než my?"
Big: "Vida vida, jména máme všechny, ale heslo nic, co? Tak to zkusíme - první písmenko by mohlo být V, co ty na to? A za ním Á. Ještě tě nic nenapadá? A co zkusit teď N. Furt nic? O... VÁNO- a dvě písmenka zbývají, tak co to asi bude...? No výborně, šikula. A teď táhni. Ne, za provázek. Tak co, bude šmakovat? Tak hezký Vánoce!"
Nu a když už jsem u toho, nemůžu nezmínit perfektní vystoupení, který jsme zkoukli - Pohádka o Červené Karkulce, Pyšná princezna (doslova a do písmene pro celou rodinu) a na závěr Vánoční příběh.
Celkově pohodová akce a úžasný nasátí vánoční atmosféry.

ROSI