Níhov

Den 1.: Sraz byl na nádru o půl osmé. Zúčastnili se všichni zúčastnění viz. výše. Ve vagónu jsme měli pravý živý, bohužel ještě šišlající, nádražácký rozhlas, který nás informoval o odjezdech vlaků, o zastávkách, kterými projede... Když jsme konečně vyjeli, Johny nás seznámil s programem akce a dal nám 2 zastávky na rozmyšlenou jestli se akce opravdu zúčastníme, protože akce byla o přežití. Nikdo nevystoupil, takže akce mohla začít. Ve stanici Níhov jsme vystoupili. Bohužel je Johny líný a nekoupil jídlo, nevzal celtu a dokonce ani mapu, byla akce opravdu o přežití. Ani počasí nám nepřálo a neustále pršelo. Dalík s Honzysem se vydali žebrat. Dalík přišel k prvnímu baráku a řekl: „To je barák jak z horuru-český masakr pilou.“ Vyšla paní s vařečkou v ruce. Dalík ucouvl o 5 schodů níž. Paní byla tak hodná, že nám nic nedala a poslala nás do Katova. Mezi tím na zastávce Johny vytáhl pytlík z koše a nasbíral do něj uhlí v domění, že se může hodit, jak se později ukázalo využili jsme pouze 2 uhlíky. Venku se moc krásně rozpšelo. V obchodě jsme nakoupili potravu. A šli zpět na zastávku v Níhově, kde jsme se vydali podél potoka hledat příbytek. Na kopci jsme našli starou rozpadlou zemljanku. Dalíkova první věta byla: „Tady bydlí nákej snajpr.“ Využili jsme provázky ze zemljanky, mohly by se nám hodit na stavbu přístřešku. A Dalíkova první věta byla: „Tím provazem někdo někoho uškrtil!“ Našli jsme první největší bejvák-skautskej tábor. Rozhodovali jsme se jestli zůstat nebo jít dál, když tak prší. Šli jsme dál. Cestou kolem potoka jsme viděli spoustu krásných chat a říkali, že tady by to šlo. Déšť několikrát zvýšil svoji intenzitu. Tak jsme zalezli pod hustej strom a rozdělali oheň, abysme trošku oschli a zahřáli se. Taky jsme si dali druhou půlku oběda. Déšť trochu ustal a tak jsme se vydali dál. V jedné osadě nás zlákal jeden ranč, proto jsme se do něj vydali a dali si teplou polívku. Šéf ranče nás posadil ke stolu, nad kterým viseli 4 hledaní zločinci, kteří nám byli nápaditě podobní. Po polévce sme se vydali zpátky do deště, přebrodili asi 15 brodů, po kterých nikdo nezůstal suchý. Po jednom brodění se nám Dalík na nákej čas ztratil, ale dobře to dopadlo. Čekal nás jeden z posledních brodů, kde si Johny odskočil na wécko. První přes brod šel Honzys a uklouzla mu noha na kameni, druhý šlo Sádlo a s otázkou kam jsi šlápl?, uklouzla na témže kameni, třetí šel Dalík a bohužel také on položil osudnou otázku, takže také uklouzl. Jedinej Johny se neptal kam Honzys šlápl a přešel bez namočení. Došli jsme do osady Divoká růže, kde jsme rozdělali oheň a opekli si ponožky. Zručný Honzys z provázků a šály vyrobil míček a o zábavu jsme měli postaráno. Míček jsme vystřelovali do výšky, trefovali se do kruhu, běhali od sloupu ke sloupu a hráli hakys. A taky na hňupa- Johny hnedka vyhrál. Opekli jsme buřti a k tomu přikusovali housku. Pak jsme se vydali na výlet na kopec, byla to docela zabíračka, ale stála za to. Zlyžovali jsme zpátky dolů. Chvilku poseděli u ohně a pak hybaj na kutě, teda jen Johny.

Den 2.: Budíček byl na 8 hodinu ranní. Byla káva do spacáku, posnídali jsme zbytky od večeře. Pak jsme se bavili a Johny odešel, protože odchod byl v 9 a v Divoký růži zbyli 3 (Sája, Honzys a Dalík). Vyšli nahoru na kopec s převýšením 200m, přešli pole a cestou došli na zastávku Říkonín. Vyštrachali jsme poslední peníze na jízdenku a mohli spokojeně nasednout na vlak a odjet zpátky domů. Zhodnocení akce 5-ti body:
Dalík: MOKRO, VLHKO, MOKRÝ BOTY, ZIMA, OHEŇ
Honzys: VODA, OHEŇ, PANÍ Z BARÁKU, DALÍKOVO NAČATÍ OTÁZKY, DOBRÝ DEN TADY KAMARÁDKA BY VÁM CHTĚLA NĚCO ŘÍCT
Sája: BROD, PONOŽKY, MÍČ, SPACÁK, JÍDLO

*Níhov*
*sobota 30.5.2009 - neděle 31.5.2009*
Johny, Dalík, Sája, Honzys Den 1.: Sraz byl na nádru o půl osmé. Zúčastnili se všichni zúčastnění viz. výše. Ve vagónu jsme měli pravý živý, bohužel ještě šišlající, nádražácký rozhlas, který nás informoval o odjezdech vlaků, o zastávkách, kterými projede... Když jsme konečně vyjeli, Johny nás seznámil s programem akce a dal nám 2 zastávky na rozmyšlenou jestli se akce opravdu zúčastníme, protože akce byla o přežití. Nikdo nevystoupil, takže akce mohla začít. Ve stanici Níhov jsme vystoupili. Bohužel je Johny líný a nekoupil jídlo, nevzal celtu a dokonce ani mapu, byla akce opravdu o přežití. Ani počasí nám nepřálo a neustále pršelo. Dalík s Honzysem se vydali žebrat. Dalík přišel k prvnímu baráku a řekl: „To je barák jak z horuru-český masakr pilou.“ Vyšla paní s vařečkou v ruce. Dalík ucouvl o 5 schodů níž. Paní byla tak hodná, že nám nic nedala a poslala nás do Katova. Mezi tím na zastávce Johny vytáhl pytlík z koše a nasbíral do něj uhlí v domění, že se může hodit, jak se později ukázalo využili jsme pouze 2 uhlíky. Venku se moc krásně rozpšelo. V obchodě jsme nakoupili potravu. A šli zpět na zastávku v Níhově, kde jsme se vydali podél potoka hledat příbytek. Na kopci jsme našli starou rozpadlou zemljanku. Dalíkova první věta byla: „Tady bydlí nákej snajpr.“ Využili jsme provázky ze zemljanky, mohly by se nám hodit na stavbu přístřešku. A Dalíkova první věta byla: „Tím provazem někdo někoho uškrtil!“ Našli jsme první největší bejvák-skautskej tábor. Rozhodovali jsme se jestli zůstat nebo jít dál, když tak prší. Šli jsme dál. Cestou kolem potoka jsme viděli spoustu krásných chat a říkali, že tady by to šlo. Déšť několikrát zvýšil svoji intenzitu. Tak jsme zalezli pod hustej strom a rozdělali oheň, abysme trošku oschli a zahřáli se. Taky jsme si dali druhou půlku oběda. Déšť trochu ustal a tak jsme se vydali dál. V jedné osadě nás zlákal jeden ranč, proto jsme se do něj vydali a dali si teplou polívku. Šéf ranče nás posadil ke stolu, nad kterým viseli 4 hledaní zločinci, kteří nám byli nápaditě podobní. Po polévce sme se vydali zpátky do deště, přebrodili asi 15 brodů, po kterých nikdo nezůstal suchý. Po jednom brodění se nám Dalík na nákej čas ztratil, ale dobře to dopadlo. Čekal nás jeden z posledních brodů, kde si Johny odskočil na wécko. První přes brod šel Honzys a uklouzla mu noha na kameni, druhý šlo Sádlo a s otázkou kam jsi šlápl?, uklouzla na témže kameni, třetí šel Dalík a bohužel také on položil osudnou otázku, takže také uklouzl. Jedinej Johny se neptal kam Honzys šlápl a přešel bez namočení. Došli jsme do osady Divoká růže, kde jsme rozdělali oheň a opekli si ponožky. Zručný Honzys z provázků a šály vyrobil míček a o zábavu jsme měli postaráno. Míček jsme vystřelovali do výšky, trefovali se do kruhu, běhali od sloupu ke sloupu a hráli hakys. A taky na hňupa- Johny hnedka vyhrál. Opekli jsme buřti a k tomu přikusovali housku. Pak jsme se vydali na výlet na kopec, byla to docela zabíračka, ale stála za to. Zlyžovali jsme zpátky dolů. Chvilku poseděli u ohně a pak hybaj na kutě, teda jen Johny. Den 2.: Budíček byl na 8 hodinu ranní. Byla káva do spacáku, posnídali jsme zbytky od večeře. Pak jsme se bavili a Johny odešel, protože odchod byl v 9 a v Divoký růži zbyli 3 (Sája, Honzys a Dalík). Vyšli nahoru na kopec s převýšením 200m, přešli pole a cestou došli na zastávku Říkonín. Vyštrachali jsme poslední peníze na jízdenku a mohli spokojeně nasednout na vlak a odjet zpátky domů. Zhodnocení akce 5-ti body: Dalík: MOKRO, VLHKO, MOKRÝ BOTY, ZIMA, OHEŇ Honzys: VODA, OHEŇ, PANÍ Z BARÁKU, DALÍKOVO NAČATÍ OTÁZKY, DOBRÝ DEN TADY KAMARÁDKA BY VÁM CHTĚLA NĚCO ŘÍCT Sája: BROD, PONOŽKY, MÍČ, SPACÁK, JÍDLO Zpět na puex Zpět do kronik