Jaký asi bude ten letošní, v pořadí už sedmnáctý tábor v Údolí Slunce u Železných Horek? To se zanedlouho dozví pětatřicet přihlášených odvážlivců, kterým všechna překvapení chystá třináctka dospěláků a instíků.
Trochu jiné povyražení bude mít správná pětka PUEXáků, kteří si vyrazí na sever do pohraničí. Táhnou jen to nejdůležitější, protože furt na zádech, spí kde se dá, jí, co seženou... Snad přežijou.
Páteční předpověď v poledne slibovala bouřky, průtrže a tak. Večer už jen krásnou sobotu. Kdo se v tom má vyznat. Jeli jsme radši všichni auty. A bylo vedro, strašný vedro! Člověk se ohnul pro šroubek a cestou se zpotil jak kráva. Už víme, jak je hovězímu ve vlastní šťávě... Někdo šrouboval, někdo kopal hajzlatríny, někdo cpal podlážky do stanů, prostě co bylo třeba. Moc nás sice nejelo, ale tábor jsme stihli postavit jako vždycky. Díky za pomoc!
Nejlépe nám atmosféru vystihne Vency v kronice..."Přecházíme přes přechod, kolem je spousta hypermarketů a hned za rohem na nás bafá prosklená budova s nápisem Vodní ráj. Je 9:30, kupujeme lístky a odcházíme do šaten. (muži zvlášť a ženy zvlášť:D). A teď už se jen převlíct a šup do vody!! Ještě jsem se ani nestihla rozkoukat a už jsem se s davem hrnula na tobogán. Beky s Kubulou jeli mezi prvními, to víte my starší – nevíme co to s náma udělá!:D" No fakt nekonečný labůžo...
Měli jsme pro vás překvapení. A krásný!
Poslední závěrečná schůzka je tradičně spojena se zmrzlinovým mlsáním. Nejinak tomu bylo i letos. Předcházelo tomu posezení na schodech u kostela a vyhodnocení celoroční hry o Cheky. Po zmrzlině začalo pršet, tak jsme se uchýlili pod střechu Čínské restaurace a číhali na vhodný okamžik vyrazit na vytouženou věž. Doprovázeni přeháňkami se tam nakonec vystřídali všichni. A KŘFŇ to měli i s burácením zvonu!!! Hezké prázdniny!!!
Jéédu na kóóni, jééžííšmáárjáá!
Provázeni tajnostmi a dešťovými mraky jsme došli až do lesů loupežníka Dášajdy. Na kopci jsme spatřili nádherný hrad. Tam kdybysme tak přespali... A taky jo! Fakt jsme spali na hradě a žili si tam jak parta loupežníků podle loupežnickýho kodexu celé tři dny. Noční hra ve sklepeních, taky trošku práce, vaření v černé kuchyni, výprava do okolí, večení divadlo, ranní hon na lišku a slepici, malá pevnost Boyard a všude samý stříbrňáky. Skvělá akce!!!
Pro ilustraci nálady nelze jinak, než vybrat kousíček z kroniky: "Vedoucí peloton se v klidu kochal krajinou, když vtom se přiřítil h0nza a všem zmrazil úsměv na rtech větou: „Nerad vám kazím nedělní odpoledne, ale ti vzádu založili mokrou unii…“ A měl pravdu; zadní posádky, mokré od hlavy k patě, se rozhodly využít krásného počasí a smočit zbytek skupiny, patrně aby jim to nebylo líto. Rozhostila se menší panika doprovázená cákáním vody..." Tak co, jedete příště znovu?
Tajemství klobouku kouzelníka Kapustóna...
Po páteční průtrži mračen jsme už očekávali cokoli, ale tropické léto ne. Tentokrát byla Štenice ve znamení pomoci Bobovi a Bobkovi s nalezením klobouku kouzelníka Kapustóna. Jinak byla správně zálesácká s tradičním závodem jednotlivců a soutěží o nejhezčího buřta, s noční hrou, nocováním v lese, výletem k Mamutovi, pečením hadů a obvyklým ochlazením v tropickém dni na zahrádce u Činčerů...
Pouťový cyklovýlet na Horky...
Po třech zmrzlících nebyla velká šance na krásné počasí, přesto jsme na kola vyrazili v hojném počtu a nelitovali. Sice jsme slízli malou spršku, ale bylo to pořád lepší než vedro. Na první zastávce každý představil svého plyšáka na řídítkách, s nímž se vydal do světa. Na každé další zastávce jsme přibrali další "zvěř" a zahráli si malou hru. V cíli cesty - na Horkách, jsme vystrnadili loupežníky z chaloupky a zahráli hru o Cheky. Na 52 km jen 3 píchnutí:-)
Konec Ježidědků v Čechách...
V poslední dubnový den byla bouřka na spadnutí. Naštěstí přešla rychle, takže jsme Ježibabkám na Vatíně pomohli od protivných Ježidědků. Po prohře v hledání perníčků byl nakonec jeden z nich upálen. Posezení u ohně si užilo víc jak třicet duháků, ale někteří už večer museli odjet. Zbylá parta se nádherně vyspala ve srubu nebo venku a druhý den jsme mohli posnídat perníčky, uvařit čarodějnický guláš a zahrát si spoustu her. Krásný svátek práce!
Johnyho Vojetínské větry...
Slunečný víkend s Honzou, a to nejen s Johnym, do kouzelné krajiny kolem Vojetína. Nebýt těch nedělních větrů, tak jsme si užili pohádky s Honzou a panem králem Fandou I. i s jeho dcerami naprosto dokonale. Sobotní chození křížem krážem, spousta her a soutěží, obídek na ohni, táborák i noční hra a spaní ve stanech i venku. A v neděli Honzovy buchty z ranečku, Smoldova střílečka i budování příbytků a zase hraní a soutěže o stovky cheků!!!
Velikonoční h**** v Moravských Budějovicích...
Náročná čtyřdenní Velikonoční mise do Moravských Budějovic pro záchranu Harryho Pottera byla nádherně letní a jaksepatří dobrodružná. Získat obrovskou spoustů ingrediencí do zázračného lektvaru promysleli a připravili naši začínající suproví instíci Katysh a Míra pod křídly Yetti. Celá dvacítka dobrodruhů si užila hromadu nových i osvědčených her, srandy i večer kouzel se vznášející se Baryš...
Sedmnáctý ročník jarního pouštění lodiček nám Rosi zasadil do Bermudského trojúhelníku. Po dvě schůzky připravované lodě mohly tedy vyrazit po obvyklé přehlídce a bodování krásy i technických předpokladů. Jarní tání a deště poskytly dostatek vody ve Stavišťském potoce, takže jsme téměř celou cestu byli v poklusu. Není divu, vždyť první loď generála Barta dorazila s časem 10 minut 12 sekund. Závěr nám Rosi zpříjemnil běhací hrou o cheky...
Ze sobotní kroniky: "Asi nejvíc se nám líbilo mávání na kamiony a auta na mostě nad D1. Hodně jich na nás troubilo. Oběd v přírodě chutnal dobře – na ohništi opečený chleb s toustovou pomazánkou. Po o- jsme si na hřišti u lesa pod kopcem Santon zahráli fotbal, u kapličky na přestřelku a opalovali se na sluníčku. Ještě po cestě ke klubovně se nás několik oddělilo a šlo se podívat na letiště do Tuřan. Tam nám těsně nad hlavou přistávalo a startovalo několik letadel." Jo, mafiáni si žijou!!!
aneb kdo vzal Moně náušnice
Obrovská party se konala u Simpsonů na zahradě, ale někdo sebral Marge nové náušnice - dárek od Homera. Zápletka jak vyšitá a děti měly za úkol zjistit, kdo to byl. Mohly se ptát Simpsonů a spol.,ale jen zloděj (věřící Flanders Míra) mohl lhát. Anebo mohly získávat indicie za splněné soutěže a hry během výletu k Vápenici a zpět. Tam byla také velká hostina z toho, co kdo přinesl. Nutno říct, že byla obleva a proto jsme přišli totálně zmáchaní. Ale spokojení!!
Kousek z kroniky: "Ale o to vtipnější jejich rozcvička byla - ve stylu Pata a Mata. Vrtali jsme vrtačkou, brousili flexou, sekali sekačkou a kosou, přesně jako správní kutilové. Po rozcvičce jsme si dali zdravou snídani - chleba se škvarkovou pomazánkou nebo s nutelou, a zájemci o opravdu zdravý životní styl se ještě zaplácli včerejším gulášem:) Pak jsme si trochu sbalili věci a vyrazili ven. Doma zůstali akorát kuchaři Rosi a Vency se šikovným a šikovnějším - alias Minim a Honzysem."
aneb když se děti stanou vedoucími
To bylo hlavní motto téhle pololetní akce. Odvážlivci Kačka, Puma, Honzys a James byli trochu zaskočeni hrát si tři dny na vedoucí, ale nakonec jsme všichni ve zdraví přežili, což byla jedna z Pitrisových podmínek. Nejvíc srandy jsme si asi užili u vaření, protože to byl opravdu systém pokus-omyl. A že se dá připálit i čaj! Ale i fotbálek, frisbee a ragby ve sněhu byly super. A proč vlastně bílý králík? To nepochopíš...
Mohli jsme se klidně válet doma u televize, pařit na kompu a cpát se dobrotama. Ale my jsme řekli: NE! A raději jsme přišli na dlouho netrpělivě očekávané promítání celovečerního filmu z produkce Made by Parez: ZTRACENI V KANADĚ. No prostě jsme s lesknoucím okem zavzpomínali na poslední tábor. Byl boží! Ten film. I ten tábor... Freiwymu se moc povedl!!! Chvála!!! A Čumovi zase připravit nádherné odpoledne s hrami, soutěžemi a zpíváním. A s rautem!!!
Každoroční noční lednovou akci si tentokrát odšéfoval Johny. Nasměroval nás od Zelené Hory pod vedením Puexáků do Černého lesa. Za Konvenťákem jsme v lese u ohýnku objevili tajemného pana Strašidla. Ten nám poradil, jak se můžeme vyhnout nelibosti dotěrných pidimužíků - sesbírat barevné karičky, které hlídají pidimužíci. Úkol jsme splnili stejně jako i svíčkovou stezku odvahy. Když jsme dohráli všechny hry a docupitali až domů, měli jsme toho docela dost...
Tradiční povánoční vyvalení se od plného stolu a zářící obrazovky nebyla účastí zrovna přesycená, přesto jsme vyrazili v počtu tří dětí a osmi velkých směr Křivák. Cestou od Stalingradu jsme měli závodit, kdo nasbírá víc rozházených lístečků. U Křiváku jsme dali hru na druhého a cestou k Hlubočáku další na pamatování čísel. U Hlubočáku jsme navěsili na stromek nadílku zvířátkům a směrem ke Žďáru produpávali zamrzlé kaluže. Skončili jsme v Zahradě Vysočina u něčeho horkého...
Už je odzvoněno besídkám s vánočními básničkami. Nadešel čas megašou. A když to vezme do ruky Freiwy, tak to má opravdu grády! Po nazdobení jedné gymplácké třídy se dovnitř nahrnuly čtyři desítky duháků. Mladičcí moderátoři Katyš a Poky nás pozvali na malé divadelní etudy, které si připravili jednotlivé schůzky. Po fotosoutěži Lucyš přijel Ježíšek na inlajnech s fůrou dárků. Závěr patřil ukázce z celovečerního filmu Ztraceni v Kanadě. Krásnej dárek...
Kdo si myslí, že na ostrově je nuda a bude tam sám, tak ten ještě nebyl na Ostrově Pohody. Každoročně je v městském divadle akce s tímto názvem a je plná kultury, vánočního tvoření, hraní a těšení na Vánoce. Letos jsme připravili pro naše nejmenší pohádkové soutěže. Každý mohl navštívit nejrůznější pohádkové bytosti a a zasoutěžit si. Za splněný úkol byl nejenom bonbónek, ale i duhový proužek na tvář. Všichni jsme si to náramně užívali. Prostě Ostrov Pohody!
Luxusní předvánoční akce proběhla v jednu krásnou sobotu na Lucii. Vyjeli jsme busem na Hradecko a navštívili vánočně naladěný Betlém v Hlinsku. Poté jsme zažili starodávné Vánoce na zámku Hrádek u Nechanic s nádhernou výzdobou a připomínkou vánočních tradic. Potom jsme odjeli do Hradce na prezentaci firmy ČEZ do elektrárny Hučák. Nakonec jsme vylezli na Bílou věž a kochali se pohledem na noční město. Cestou zpátky přistoupil normální Ježíšek!!!
To si takhle povídáme u klubovny o tom, kdo se bojí jít do pekla a najednou záblesk, plameny a na střeše stojí sám Lucifer! Bomba začátek nočního pochodu do nebeského Pekla a pekelného Nebe, tentokrát v Táborkách u Piláku. Asi nikdo, kdo se zúčastnil, nezapomene na souboje s čerty a na jejich konečnou porážku a taky na boží nebe, kde vládne pohoda, klid, láska a vlídnost. To všechno si užily nejen děti, ale i dospěláci díky hOnzovi a jeho nebesky pekelnému týmu...
Poslední listopadový víkend byl sice drsně nevlídný, co se týká počasí, ale jinak byl nabitý hledáním a hlídáním kouzelné pařezové chaloupky kdesi v hlubokých hvozdech u Velkého Dářka. Devatenáct statečných, neohrožených, odvážných a otužilých Křemoušů a Vochoušů dokázalo, že ani sychravá zima nedokáže pokazit dobrou náladu a spoustu krásných zážitků. Beruš se svým týmem nám připravila nádherně drsné dobrodružství, ale také skvělé papáníčko v polničské školičce.
Něco z nedělní kroniky: VIDÍŠ TÁMHLE TEN KOPEC? TAK TEN TO JEŠTĚ NENÍ! – VÝSTUP NA ŠTARKOV – STÁLE VÝSTUP NA ŠTARKOV – KONEČNĚ VRŠEK! A TOHLE JE JAKO VONO, JO?? – PROCHÁZÍME BRÁNOU ZŘÍCENINY – TAJEMNO – TICHO – KLID – KOCOUR A OSLÍK VEDOU – ŽEBŘÍK – STRACH – SMRAD – HM, ASI UŽ SE BLÍŽÍME – NE, TO BYL JENOM JOHNY – TAMHLE NĚCO JE... – BĚŽ SE PODÍVAT – NEJDU, BĚŽ TY! – NE, JÁ TAKY NE! – KUBULO, JE TO NA TOBĚ... – SHREK! TADY JE SHREK!!!
V plánu byla sobota, ale protože lilo, tak byla neděle. Pro mnohé už neznámý příběh o němém Bajajovi byl námětem další pohádkové akce, tentokrát typické podzimní - drakiády. No a stejně jako vyhrál Bajaja nad zmutovanými ještěrkami, vyhráli i všichni, kdo přišli předvést, jak létá jejich drak. V soutěži schůzek byli nejlepší Hafíci a to jak krásou, tak i výdrži ve vzduchu. Když už byli všichni zmrzlí, promočení a špinaví, zahřála je aspoň trošku sladká odměna.
Všichni, kdo fandí Hobitům, si mohli na téhle akci užít pravé hody (s jídlem to ovšem bylo horší..). Bilbo a malí trpaslíci se pod vedením Gandalfa vydali do nádherných skal Toulovcových maštalí. Vše měl do nejmenších detailů naplánováno a připraveno Rosi, takže jsme mohli žasnout nad pohádkovými efekty, jako bylo zmizení Bilba nebo chrlení ohně z dračí sluje. A co teprv skřeti, kteří přijeli až ze dalekého Žďáru! No, prostě pohádka...
ČTVRTEČNÍ SCHŮZKA (prezentace od Lucysh)
PÁTEČNÍ 1. SCHŮZKA
PÁTEČNÍ 2. SCHŮZKA (prezentace od Benyho)
PÁTEČNÍ 2. SCHŮZKA (prezentace od Vency)
Osvědčená a oblíbená akce, kdy se vydají na víkendovku děti a vedoucí s instíky z každé schůzky zvlášť. Tentokrát se uskutečnila už na podzim a všichni si ji náramně pochvalovali. Pitris a jeho družina vyrazili na Račín, Yetti s Lucyš na Babín a Gogova parta přespala na třetí základce. Každý měl program podle svých představ a cílem bylo stmelovat jednotlivé schůzky. Aby to nebylo líto ostatním dospělákům, měli v sobotu brigádu na Vatíně.
Baron Raf z nedalekého Bohdalova vyzval mladé dobrodruhy, zda by mu nepomohli se zlým vodníkem, který se usadil na jeho panství. Zabíjí nevinné lidi a schraňuje jejich duše v hrnečcích pod hladinou četných rybníků zdejších... Bylo to napínavé, nebezpečné, ale krásné a poučné. Díky Pitrisovi jsme poznali skoro všechny rybníky v okolí. Nejhezčí bylo, jak jsme vodníka nakonec přemohli a on vypustil duši. Ale o Yetti měl strach nejen Honzys...
Třetí zářijový víkend už měli dospěláci v diářích označený hodně dlouho dopředu. To aby všichni přišli na Pořádný pohodový polničský pokec. Bylo to něco jako školení - pro vedoucí i instíky, ale také spousta her, povídání, diskutování, procházení a dobrého jídla. Cestou do Polničky plnili frekventanti různé úkoly a podmínkou účasti bylo mít tričko v určené barvě - takže jsme byli fakt duhoví! Na závěr každý dostal Památný polničský patent...
Na tuhle společnou schůzku - v září už poslední - si pro nás Zlesi vymyslel perfektní hru v areálu Hradů na Libušíně. Kšeftovalo se s cédéčky, která mohli účastníci najít volně v přírodě a pak je výhodně prodat u různých kšeftařů. Cílem bylo vydělat co nejvíc peněz a nakoupit dobrůtky. Kromě téhle hry jsme měli ještě jeden úkol - přihlásit se k celoroční činnosti a nahlásit, který den kdo nemůže na schůzky. Kdo se zapomněl dostavit, vykoledoval si problémy...
Jednoho sobotního rána se na nádraží objevila spousta pohádkových bytostí: Rákosníček, Kocour v botách, Karkulka, Honza a další a další. A ti všichni se vydali společně s malými duháčky na pohádkovou výpravu do Pohledce. Naprosto precizně připravené soutěže a hry pro nás nachystala Yetti a Dáša. Nevím, jak koho, ale mě nejvíc okouzlil pohádkový maxiřízek! Nejen našlapané kilometry, ale i večerní zábava neměla chybu. Prostě pohádkově kouzelný Pohledec!
V pořadí druhá schůzka v novém školním roce byla opět pohádková. Ve družstvech podle barev triček jsme se vydali na pochod k Piláku, ale každý jinou cestou. Hledali jsme a plnili úkoly o známých pohádkách. Do cíle dorazili skoro všichni stejně, takže jsme si mohli nejdřív zahrát ragby v písku na pláži a pak následovaly ukázky divadla. Například Zlatovláska v hypermarketu, nebo Dlouhý, Široký a Bystrozraký u doktora... No, sranda to teda byla!!!
Po krásných, ale zatraceně krátkých prázdninách jsme se sešli na první letošní schůzku jako obvykle u klubovny. Gogo nás nasměroval k Mamlasovi a pak ještě dál až na Dolinky. Tady Big nejprve pronesl slavnostní zahajovací řeč a pak jme mohli začít hrát na záchod. Nebo tak nějak se to jmenovalo... Odtud jsme se vydali směrem k domovu, ale cestou nás čekaly ještě další hry. Hezky jsme se u nich vyřádili, takže začátek nového školního roku byl naprosto skvělý. A slunečný!