Sobota 3.12.2022

Je sobota ráno, trochu pošmourno a my se scházíme na žďárském nádraží. I přes všechny ty mraky okolo jsme v plném počtu s doboru náladou a lahví kečupu v každém batohu. Krátce se rozloučíme s rodiči a už míříme motoráčkem z prvního nástupiště směrem na Nové Město na Moravě, kde se budou naše víkendové kečupové hody konat. Úkol je jasný! Zvednout místní průměr konzumace kečupu na maximum!

Hned po příjezdu se s Kájou, Fandou a Tomíkem odpojujeme od hlavní skupiny. Zatímco oni se budou do Pohledce plahočit pěšky, my tam pojedeme autobusem. Máme totiž daleko důležitější úkol. Uvařit pro ně nějaké dobré jídlo ke kterému se bude hodit kečup. Výběr padl na párky v rohlíku, ale abychom byli více kúúúl, tak jim říkáme Hot dogy! Všechno jde dobře, kuchaři jsou více než šikovní, takže na všechny už po příchodu čeká teplé jídlo. Povinná výbava kečup a jdeme ochutnávat. Vyhlašuju celovíkedovou výzvu – „Všechno co tenhle víkned sníme bude s kečupem. A tatranky zvláště!“. Někteří se teda netváří, ale jiní se zase bijou v hruď, že to zvládnou.

Po obědě si dáváme chvilku pauzu a následně pak vyrážíme na krátkou procházku po okolí. Je trochu kosa, tak to raději nebudeme přehánět. Zrovna napadal črství sníh, tak toho při hráh hojně využíváme. Dáváme si krátkou koulovačku a pak eskimáckou honičku. To nás inspiruje k vytváření obrázků v čertvém sněhu. Povedlo se nám vyšlapat duhu, kytičku, berušku i pořádný traktor. V půlce výletu se od nás odpojují starší i se Soníkem. Jdou nám vařit večeři. Asi něco k čemu se bude hodit kečup :D. My ještě chvilku pokračujeme dále, ale brzy nás zastihne západ slunce, tak rychle míříme zpět do místního kulturáku, kde dneska v noci přespáváme.

K večeři jsou zapačené špagety s masem a samozřejmě kečupem. Máme tak možnost ochutnat kečup i ostatních, abychom mohli na konci víkendu všechny porovnat a vybrat ten nejlepší. Bylo to vynikající a opět to uvařili děti téměř sami. Takže nádobí zase musí zvládnout vedoucí. Po večeři přijíždí Sára, tak se s ní přivítáme a jdeme společně chvilku trávit.

Po povinném večerním odpočinku se scházíme uprostřed spací místnosti a dáváme si pár her. Začínáme hop-skokem, abychom se hezky rozhýbali. Mezitím už zapadlo slunce, tak je čas na schovku. První kolo se trochu protáhlo, protože Soník a Sára se schovali ve sklepě, kam se bojíme jít. Ale nakonec jsme je našli a sklep jako schovku zakázali. Po pár kolech už je čas na změnu. Vytáhneme čelovky, všude zhasínáme a zahrajem si „Among us!“. Nevíte co to je? Já taky nevěděl, ale společně s dětmi jsme si vymysleli docela zábavnou hru!

To už ale začíná být vážně pozdě a je čas jít spát. Vyčistíme si teda společně zuby a připravíme si spaní. Ještě krátká pohádka a rychle po náročném dni usínáme.

Heri

Neděle 4.12.2022

Ráno se probouzím trochu dřív a koukám, že některé děti taky nemůžou dospat. Společně se tedy zvedáme a jdeme vařit dnešní snídani. Ranní sestava kuchařů je Miki, Standa a Fanda. Tentokrát si k snídani dáme zapečené rohlíky s kečupem a sýrem. A na to si ještě samozřejmě dáme ještě čerstvý kečup. Máme už skoro hotovo, tak jdeme probudit i ostatní. A svolat je na snídani.

Po snídani uklidíme kuchyň a společně se pouštíme ještě do jednoho vaření. Krájíme cibuli, rajčata a jablka abychom si uvařili vlastní společný kečup, který si pak odvezeme domů. Vše nám jde od ruky, tak máme brzy plný hrnec a už pomalu vaříme náš budoucí kečup. Mezítím si ale můžeme zhrát pár her. Nejvíc nás rozhodně baví Hutututu, tak si dáváme rovnou pár kol. Mezitím Sára, Ela a Suri v průběhu odbíhají ke kečupu a připravují nám oběd – rybí prsty s kečupem. Zatímco se nám vaří oběd, tak se pouštíme do velkého úklidu. Musí to tady po nás přece vypadat lépe, než jsme přijeli. To je jasný! Takže se pouštíme i do mokrého úklidu a vše nám jde hezky od ruky. Brzy máme hotovo a jdeme jíst. Po jídle se Sárou pouštíme do konečné fáze výroby kečupu. Abychom se nenudili, tak jsem doma zapomněl mixér. Musíme si nějak poradit. Nakonec asi nejlépe funguje chaoticky máchat vidličkou a snažit se ty velké kusy co nejvíce rozmáčknout. Po chvilce jsme jakš takš spokojeni s konzistencí a plníme lahvičky domácího kečupu s originální etiketou vytořenou Soníkem.

Teď už nám zbývá jen se sbalit a vyrazit opět směr Nové Město, odkud pojedeme vlakem. Po cestě míjíme naše sněhuláy ze včera, ale teploty nad nulou jim moc nesvědčili. Víkend plný kečupu nám dodal hodně energie, takže cestu zvládáme v rekordním čase. Můžeme si teda zahrát ještě pár her na nedalekém hřišti. A ještě nás čeká malé překvepní. Katysh bydlí nedaleko, tak se za námi i s Kubíkem na chvilku přidali. Rádi jsme je viděli a hned samozřejmě dostali i trochu domácího kečupu.

Po cestě vlakem zpátky ještě vyhodnocujeme kečupové jedlíky a nejlepší kečup víkendu. Překvapivě vítězí lidlovský kečup ze skla, který si nás získal svojí jednoduchostí a plnou rajčatovou chutí (tuhle akci lidl nesponzoroval, ale budeme rádi, když se přidají na další :D). No a to už je z naší krásné kečupové akce vše :).

Heri

< Zpět do kronik | Galerie Fotek

• Odkazy na webu:
• Jak sbalit batoh
• Stopy
• Kurz jízdní řády

•  
• Kurz mapy
• Jak na kroniky

• Odkazy na netu:
• Duhový zpěvník
• Jízdní řády
• Žďár nad Sázavou
• Google