ZÁŘÍ 2007
PÁTEK 7.9.2007
ZAHÁJENÍ S DINOSAURY
První pátek v září se konala dost dobře připravená akce. Zlesi s Marťou si
nachystali výlet vlakem do Sázavy jako výpravu do minulosti. Každý měl
symbol historie - dinosaura a podle druhu potravy jsme se rozdělili do
skupin. Pak jsme plnili nejrůznější úkoly o indicie, které jsme vyluštili u
mamuta na Rozštípce. Další trasa vedla přes Hamry k Mamlasovi, kde jsme se
opět vrátili do přtomnosti. Jako zahajovací schůzka to byla nádherná
turistická akce, protože jsme našlapali spoustu kilometrů, i když začala
nezvykle brzo....
Druhou společnou schůzku měl na starosti bývalý instík Pitris, který byl povýšen do hodnosti vedoucího. Připravil si pro nás takové malé táborové vzpomínání. Na každé zastávce, kde jsme plnili nějaký úkol, jsme byli rozděleni do skupin jako kdysi na táborech: chvíli třeba Umírnění, Igoři, nebo Alaudae a nebo třeba Nebelvír... Všechno začalo u Penny marketu, kde jsme měli najít účtenku s nejvyšší platbou. Pak jsme šli po cyklostezce směr dolní zahrádky. Tam jsme splnili testík, který se týkal víkendovky na Vatíně.
Letošní podzimní Vatín vyšel nejen po stránce počasí (bylo nádherné babí léto!), ale hlavně jsme si zahráli spousty a spousty nových i starých her. To všechno pro nás nachystala Móňa a výrazně jí pomáhala Yetti. Každý z nás se stal jedním ze Šmoulů a všichni jsme si na ně zahráli. Nová cesta na Skřítka přes Jámy, výlet do Sazomína, vaření guláše, hry u ohně, noční hlídání svíček, mrazivá noc, modroučké šmoulí mlíčko a krásné šmoulí diplůmky - to je jen pár střípků z téhle podařené šmoulí akce vydatně podpořené zářivým sluníčkem...
Třetí společná schůzka v měsíci září byla taky poslední, protože od října už se budeme scházet rozděleni do čtyř skupinek. Tuhle schůzku měl na starosti Rosi a docela dobře to rozjel. Úvodní scénka o ukradených hodinkách samotným Fantomasem navodila náladu pátrací a vydali jsme se tedy po jeho stopách. Cestou spousta úkolů a ten nejzajímavější byl nakonec: ve skupinách měl každý nějaký hendikep - někdo nemohl chodit, někdo neměl ruce, třetí byl slepý. A v tomhle složení se plnily úkoly - třeba zapálit oheň. A nebo najít Fantomasovy hodinky...Paráda!
Poslední víkend v září byl prodloužený o státní svátek svatého Václava, takže jsme mohli vyrazit na tři celé dny. Akce byla přímo nabitá zážitky. Ten první hned po výstupu z vlaku - pěkný slejvák. Další na výletě ke kostelíku ve Vítochově a na Karasín - nádherná bouřka i s kroupama. V sobotu dvacet kilometrů po bystřických zříceninách: Zubštejn, Pyšolec a Aueršperk. Ale hlavní adrenalín přišel v neděli v lanovém centru ve výšce dvanáct metrů nad zemí. To nemělo chybu!!! A dovršil to návrat vlakem, kterému někdo ukradl kus koleje...
ŘÍJEN 2007
Tak jsme v 09:09:09 opustili Qebeck a vydali se do divoké přírody severní Kanady na přehlídku dostavníků do městečka Juneau, největšího na Aljašce. Tak nějak začíná náš celoroční příběh, na jehož počátku jsme byli právě tento víkend v Černém lese u Zelené Hory. Krajina to byla opravdu těžko přístupná a poměrně neznámá. Cestování jsme si zpestřili zajímavými úkoly se světovými stranami, honem na lišku, vařením fazolí, hrou na Angličany a Skoty, nošením vody po lžících, stavěním domečků a ruskou schovkou. K tomu všemu nám svítilo perfektní podzimní sluníčko.
Podzimní prázdniny nám Zlesi s Marťou připravili skutečně tajemné. Původní Český ráj se nekonal, ale vyrazili jsme na Tišnovsko do Kunčiny Vsi. Tajemná vesnička se 45 obyvateli a veselým nářečím má skoro všechno. Třeba i chirurgickou kliniku pro velká zvířata... Samozřejmě jsme hodně chodili, vylezli na rozhlednu, našli poklad, navštívili cukrárnu, zámek i zříceninu, hráli tisíc her, opékali buřtíky a to všechno za deštivého a mlhavého počasí. Ale v sále Obecního úřadu jsme si zatopili v kamnech a hned nám bylo nádherně!
LISTOPAD 2007
PÁTEK 2.11.2007 NORMÁLNÍ RODIČÁK V DUZE
Tak jako mívají rodičák rodiče ve škole, tak jsme měli rodičák pro
rodiče i v Duze. Naštěstí se sešly týmy rodičů a vedoucích ve stejném počtu,
takže očekávaná přesilovka vedoucích se nekonala. Rodičové se dozvěděli
podstatné informace o naší organizaci, o schůzkách a akcích, o penězích.
Poutavou přednášku o balení batohů měl Zlesi. Potom si rodiče vyměnili
zkušenosti s účastí svých dětí na akcích. Na závěr Gogo rozdal slíbené CD s
fotkami z tábora pro každou rodinu a mohli jsme jít domů. Protože jsme děti
jen chválili, určitě nářez nikdo nedostal...
PÁTEK 9.11.
- NEDĚLE 11.11.2007 FAKT HUSTÁ DOUBRAVKA
Předpověď počasí sice slibovala půl metru nového sněhu, ale kdo by tomu
věřil na začátku listopadu... Svatý Martin všechno splnil do puntíku. Celý
prochumelený víkend v údolí Doubravky byl fakt hodně hustej, teda jako
náročnej. Zvládli jsme všechno včetně uvaření oběda na ohni. Jinak spaní ve
skautské klubovně v Chotěboři, páteční noční hra i večerní hry byly super a
při divadle jsme se málem posmáli smíchy! Ani návrat nebyl bez problémů -
spadané větve na kolejích poněkud oddálily příjezd domů. No, Kanada jak
vystřižená!
Sobotní ryze turistický výlet byl rozhodně super zimní procházkou. Během týdne totiž výrazně nachumelilo, takže jsme měli sníh úplně všude. Úplně. Pověst o Hamroňovi - bytosti, která se toulá račínským polesím - některé z nás inspirovala k běhu sněhem naboso. Pěší túra na Račín a zpět byla zpříjemněna svačinkami od každého člena a několika hrami a soutěžemi o kůže a valouny zlata. Račínská česnečka a hranolky nás hezky zahřály na cestu zpět, což bylo nutné, protože jsme se vrátili až za tmy...
PROSINEC 2007
Tradiční výprava do Zubří na snowtubing neboli jízdu na pneumatikách z kopce.
Středeční podvečer v předvečer svatého Mikuláše byl ve znamení čertovského řádění. Tentokrát nás pozval Rosi do hlubokého lesa do samotného pekla. První indicie byla nenápadná - snadné získání peněz na dostavníky. Smlouva s peklem ale obsahovala splnění několika úkolů a to zejména zašifrovaných. Sudoku snadno vyřešili hlavně Honzys s Lucyš za intenzivního svitu Fíly, ale slzavá stezka odvahy k Luciferovi a následné luštění šifer už bylo o hodně těžší. Nakonec jsme dostali i nějaké mlsky od Andělského Míry...
Každým rokem se vydáme do některého vánočně vyzdobeného města trochu nasát předvánoční atmosféru. Letos nás dvanáct - jak měsíčků - navštívilo město perníku - Pardubice. Tam jsme nejdřív vyplenili infocentrum, vybrali infobrožurky a vyzpovídali infomaníka. Potom jsme prošli historické centrum, cestou se stavili u historických řemeslníků a kejklířů a dozvěděli se DOST nehistoricky zajímavé věci. Následovala vánoční výstava a hlavně vánoční trhy a vánoční nákupy. Skončili jsme v mekáči... Nebýt zimy-nezimy a zpoždění vlaku, tak nám vyšlo všechno podle plánu.
Předvánoční takzvaná besídka byla letos plně v režii Johnyho a Zlesiho. Pojali ji jaksepatří slavnostně. Vstup byl pouze ve společenském oděvu, program byl pečlivě připraven, vánoční stromek sice mini ale na úrovni, občerstvení na směnky a přišel dokonce i Santa, vlastně Ježíšek, protože ten je lepší! Po úvodním proslovu jsme obdivovali divadelní kusy jednotlivých schůzek, potom taneční kreace náhodných dvojic vedoucích a po soutěžích schůzek už přišel Ježíšek s dárky. Po něm už jen zpívání koled a přání k Vánocům. Tak ať jsou duhové!
Vánoce nemají jen lidi, ale taky zviřátka. Nevěříte? Vydali jsme se za nimi se spoustou dobrot, aby z těch Vánoc taky něco měla (ta zviřátka!). Všechny hry mělo se zvířátky něco společného, ale stejně nejlepší bylo, když jsme měli najít v Sázavě co nejvíc druhů živočichů a taky je nakrmit. Odhalení takové minizoo u jedněch lidí byla fakt výhra: osel, kozy, prase, kočka, pes, králíci, bažanti, slepice, holubi a jánevímcoještě! Po pořádné procházce až do Žďáru kolem Mamuta se spoustou her jsme nakonec nakrmili i sebe - v nové hospůdce v Zahradě Vysočina...
LEDEN 2008
V předvečer svátku Tří králů jsme se vydali na noční pochod kolem tří královských soch - Mamlase, Hamroně a Koně. Začátek ale patřil malé noční stezce odvahy osvětlené lucerničkami s malou hádankovou soutěží. Pak jsme u Mamlase narazili na obrovský oheň a strýčka měsíčka Zlesíčka, Rosíčka a Hoonzíčka. Zahráli jsme pár her a hurá k Hamroňovi. Potom ještě ke Koňovi, kde jsme měli koňské závody. Poslední trasa vedla po staré trati kolem čističky pod Viadukt. Tady se koleda My tři králové v podání každé schůzky nesla jako v kostele...
Nečekaně bombastický výlet za další sochou zdejšího umělce pana Olšiaka se změnil v poněkud drsně mokrý Pitrisův pochod smrti. Ne zas tak docela, ale vody v botách i jinde jsme si užili dost. Však jsme taky museli kvůli promáchanýmu klukovi zapálit oheň. Sova u Sykovce byla ale úžasná stejně jako pohostinnost zdejší restaurace Na stezce v Osadě Yukon. Celodenní klouzání po ledovce, střídané bahníčkem a sněhem nám dalo zabrat, ale stálo to za to. A ty zážitky! Hlavně pak Benyho skok přes potok neměl chybu!!!
ÚNOR 2008
Hned v pátek po vysvědčení jsme vyrazili na naše táborové místečko v Železných Horkách. Sice je kalendářně zima, ale sníh teda rozhodně nebyl. Zato zima byla pořádná. Hlavně v sobotu na výletě. Vydali jsme se kolem Modlíkovského potoka, pak směrem na Borovou, ale uhnuli jsme do lesa k Henzličce. Po upečení hadů a několika topinek jsme trošku bloudili, až jsme vyšli u Malé Losenice. Tam, co jsme původně nechtěli. Cesta z Losenice byla hodně ledová, stejně jako i noc. Zato v neděli už krásně svítilo sluníčko. Akce sice bez sněhu, ale parádní!
Megahustá akce! Od začátku samý překvápka a novinky. Tým Smolařů měl prvně smůlu - delší trasa, dřív vstávat, málo jídla... Ale nakonec to nad Klikaři vyhráli. Docela náročnej pochod - od osmi do osmi s plnou polní Žďárskými vrchy. Ale bylo to dobrodrůžo - hlavně noční klouzavej terén na Devíti skalách, ale i pečení ryb na ohni, nebo bloudění na Tisůvce.... Sobota už byla pohodička - ráno pozdě vstávat, prima hry a hlavně nádherný jaro. Všem, kdo přežili ve zdraví tenhle pochod, patří velká pochvala. Konečně zase turistika!!!
BŘEZEN 2008
Březen, březen, za kamna jsme nevlezli, ale vyrazili na třídenní putování se základnou v Oslavické škole. Yetti a další pomocníci připravili spoustu nových překvapení: setkání s oslavickýma kozama, Holywoodský chodník slávy, procházku Balinským údolím se soutěžemi o Balibrka, dobývání švédského vršku uherskými bojovníky, nekonečné běhání do kopce pro kousky pohlednic, stavby z duhových brk, Eminy večerní hrátky, ale i nedělní návrat do Velmezu s podivným odjezdem-neodjezdem a návštěvou cukrárny...
Velikonoční akci si vzala za svou Beruš. Nic nenechala náhodě, vše dokonale připravené. Nejúžasnější byl počet přihlášených: 30!!! Slovy třicet. Prostě mega!!! Přes katastrofické předpovědi počasí se žádné hrůzy nekonaly a Velikonoce v Lukách (ne v lukách) nad Jihlavou byly plné turistiky, poznávání krásných míst, nových i oblíbených her, zelených i jiných dobrot, nezapomenutelných zážitků a dobré nálady. A to všechno si dovolím tvrdit, i když jsem tam nakonec nejel. Bacil mě bacil...
Ten, kdo si nechal ujít takovouhle akci, opravdu prohloupil. Bylo to jedinečné, neopakovatelné, velkolepé!!! Splnil se mi sen: v jeden okamžik se sešlo všech patnáct uplynulých táborů v podobách historických postav. To byla jen taková malá vzpomínka! Ale podstatný byl film o táborovém Rudolfovi, který jako vždy perfektně zpracoval Max a Katyš. Svého Oskárka dostal kromě těchto dvou i Zlesi za skvělou kameru. No a k tomu všemu skvěle vyzdobený sál a boží občerstvení. Prostě tahle nedělní akce ve mě zanechala fakt hlubokou stopu...
DUBEN 2008
Tradiční jarní akce u vody (místy i ve vodě...) s pouštěním lodiček se uskutečnila v neděli dopoledne. Po upřesnění pravidel jsme přešli na louku ke startu, kterou hlídal malý poník. Po vyhodnocení nejkrásnějších vorů mohli všichni vypustit svoje díla po vodě a někteří i pod vodou. V cíli pak Míra s Benym vytahovali jednu loďku za druhou a sestavili pořadí nejrychlejších. V klubovně potom ti nejúspěšnější obdrželi medaile, pusu od vlkodlaka a všichni krásné diplomy s kačenkou. Báječně prožité jarní nedělní dopoledne. Díky Freiwy!
Celý tento týden byl a asi i další dny budou poznamenány velmi tragickou událostí, která se stala v neděli 6.dubna v chatě u jezírka Vápenice. Bohužel už se nikdy nepotkáme s naším kamarádem, bývalým členem Duhy, Fílou Ptáčkem, který by 11.4. oslavil 20. narozeniny. Většina dospěláků a instíků se s ním rozloučila v pátek odpoledne v obřadní síni na Zelené Hoře. Proto jsme odvolali páteční schůzky. Kdo jste Fílu znali, vzpomeňte na jeho všudypřítomný úsměv...
Velice zajímavou a inspirativní akci pro všechny dospěláky i instíky uspořádala Duha Klub Dlažka a naše ústředí v Přerově. Vyrazila nás tam postupně celá jedenáctka a v nejrůznějších seminářích i dílnách jsme diskutovali a předávali i nasávali zkušenosti z práce s dětmi. Krásně jsme zavzpomínali na naše tábory ve filmovém klubu, kam jsme přispěli sestřihem nejúspěšnějších táborů z minulých let. V neděli jsme pak byli proškoleni, jak reagovat v problémových situacích. Myslím, že každému ještě v uších zní zaklínadlo Energizer: hu - a - léa...
Tahle akce byla nabitá pozitivní energií. A nejen u rozcvičky HU-aléa! Spousta turistiky, mňamózní vepřový hody, prasečí rodinky Vocáskových a Rypáčkových zkoušené Černou Sviní a vedoucí k ukradenému pokladu Bíleho Čuníka, všudypřítomné talismany prasátek, skvělý hry na louce i v tělocvičně, chechtací hra Co máš rád z prasete, noční hra Hledání ztracených prasátek a spousta dalších prasoidních blbinek - tak to byla jarní akce stylově zasazená do nedaleké vesničky s poetickým názvem Vepřová!
Kdo by neznal tradici Filipojakubské noci - upalování čarodějnic! My jsme tentokrát vyrazili pěšmo na srub u Vatína, kde už na nás čekala pěkně hnusná ježibabizna s ještě hnusnějším ježidědkem. A už měli v chalupě chycený dvě děti... Naštěstí se nám podařilo zlou moc překonat kouzelnými bylinkami a tajemnými prášky, ale jak jsme zjistili druhý den, podařilo se nám spálit jen tělo, zdivočelá duše dál hledá vhodnou schránku. Jinak akce plná her, soutěží, vaření i pečení na ohni. Jen dětí bylo málo. Určo se bály...
KVĚTEN 2008
Druhý květnový týden si schůzkaři nachystali trošku delší schůzky, když je to volno. Někdo i přes noc. Všechny akce jsem osobně navštívil a provedl tak malou inspekční cestu. Džumbové vyrazili v hojném počtu 13 na srub nedaleko Nížkova už ve středu 7.5. a vrátili se ve čtvrtek navečer. Vlci měli sraz ve čtvrtek 8.5. v 09:09:09 a tábořili na Štenici. Všech 5 se jich vrátilo v pátek v 15:15:15. Mravenci a Plyšáci v počtu 6 šli společně jen ve čtvrtek na výlet do Polničky. Všechny tři akce byly naprosto super a zaslouží si jedničku...
Víkend ve znamení Žďárské pouti jsme si dovolili narušit nabídkou duhového cyklovýletu. Emyš se Zlesim naplánovali lákavou návštěvu divokého západu na Šiklově mlýně. Ale dojet jsme tam museli na kolech. Slíbená trasa "po rovince a z kopečka" sice vždycky nevyšla, ale nakonec to zvládli i naši benjamínci Beky s Kubulou - jsou to borci! Na Šikláku byla pohoda a taky ukázka házení sekyrou na cíl. Na louce u bizona jsme se trochu unavili, ale přesto sedmi statečným zbyly síly na cestu domů. Ostatní to vzali přes strašidelný dům a pak vlakem.
Vlakem jsme dojeli do Stanu a pak pěšky do Vítanova. Když jsme chatu našli, ubytovali jsme se a šli ven hrát hry. V sobotu se soutěžilo o nejlepší koláček - vítěz byl Hery. Po skvělé soutěži nám Rosi řekl, kam se půjde na celodenní výlet a co si máme vzít s sebou. Potom jsme vyrazili přes Rváčov až na Veselý kopec. Při cestě se hrály různé hry . Po ujití kusu cesty se našel skvělý plac na uvaření , a tak se nanosilo dřevo, zapálil oheň a vařily těstoviny. Až jsme si naplnili žaludky po okraj, zahráli jsme si lžičkovanou , ale někdo byl tak šikovný, že si roztrhl kalhoty - že jo Terko a Hery ...
ČERVEN 2008
Hned po skončení páteční druhé schůzky - v 18 hodin se v klubovně uskutečnila schůzka pro rodiče táborníků. A nejen těch nových. Po obeznámení s termínem a místem tábora byli představeni všichni vedoucí a instíci. Pak se povídalo o vybavení, jídle a vaření, ubytování, programu, návštěvách a podobně. Občas se někdo z rodičů něco zeptal, ale většinou bylo všem všechno jasný. Ještě jsme se domluvili na určitém tajemství, které sem ale rozhodně nenapíšu, poněvadž co kdyby si to tady někdo přečetl....
Každoroční akce u lomu Štenice bývá malou průpravou na letní táborničení. Ta letošní ale neměla obdoby - přihlásilo se celkem 32 lidiček. Prostě malý tábor!!! Emyš nachystala vzorně úplně všechno, takže nikdo nestrádal, ale naopak si perfektně užil. A co stojí za zmínku? Určitě výuka azimutování na střeše školy, soutěž o nejlepší Štenický buřt, noční závod dvojic včetně noční střelby, nové a netradiční hry, Rosiho hodinová rozcvička a pečení kuřátek na ohni. V neděli jsme zakončili akci na zahrádce u Činčerů. Jak jinak?...
Každoroční akcí v závěru školního roku bývá oslava posledního dne, který patří vysvědčení. Tahle letošní byla trošku neobvyklá, protože byla před vysvědčením. To ale vůbec nevadilo, protože jsme si ji krásně užili pod vedením instíků - no, nebo spíš Lucyš a Katyš - v areálu Zahrady Vysočina. Bylo nádherně, takže vhod přišla i velká kofola i vybrané nanuky. Potom jsme trošku soutěžili a trošku vzpomínali na akce a hodnotili je. Účast byla jako vždycky bombastická a dosáhla třicítky. Skoro jako teploty ve stínu...
Úplně poslední víkendovku ve školním roce 07/08 připravili čerstvě promovaní inženýři Zlesi+Čumáček. Vyrazili jsme na jižní Moravu do Vranovic. A nutno říct, že inženýři nezklamali. Naopak. Skvěle všechno naplánovali a připravili. I tropické počasí! Celou akci jsme ve skupinkách získávali hyje, hráli spoustu her, sportovali, pochodovali a mlsali. Navštívili jsme krásné Uherčice, vinný sklep i s ochutnávkou vína, potkali stárky na hodech a plahočili se pravou jihomoravskou stepí. Všichni byli báječní, a i když bylo málo dětí, bylo to super!!!
ČERVENEC - SRPEN 2008
Prázdninové polehávání pro mnohé z nás není to pravé a tak jsme se vydali jednoho sobotního rána do Železných Horek pomáhat se stavěním tábora. Jedna parta nadšenců se jako obvykle vydala na kolech - Puma, Beny a jejich taťka, Zlesi, Pitris a jejich taťka... Zbytek se dovezl auty - Pastyříkovi, Březinovi s Jamesem, Yetti s Honzysem, Katyš a Poky, Emyš a hOOnza, Míra, Gogo a Dáša. Na tábořišti už bylo živo, tak jsme Hamerákům pomohli smontovat stany, nanosit postele a matrace a natáhnout celty. Po vztyčení stožáru a nanošení týpiovek jsme vyrazili domů.
PLÁNUJEME
Ten kdo odevzdal přihlášku, dostal podrobné pokyny, kdo zaplatil, musí si ještě opatřit letenku. A pak už můžeme letět. Do Kanady...